Surf, móre!
Trip Start
Feb 02, 2010
1
99
132
Trip End
Dec 08, 2010
Whangamata, North Island, New Zealand
Monday, August 2, 2010
Tak, motoristický příspěvek máme za sebou. A co že se to vlastně dělo? Holka a Táňa projížděly Coromandel, takže se přímo nabízelo sejít se u Whangamata. Předpověd vln byla... no totální prd. Ale co, říkal jsem si, když nebude surf, vždycky se najde dobrá alternativa. Maximálně potáhnu dvě prkna zbytečně :-) V sobotu ráno nebylo kam pospíchat, protože jsem věděl, že vlny prostě nejsou. A tak jsme mohli vstát až v 10... po čtyřech hodinách spánku teda :-) Ehm. Takže prostě... „ráno“ jsme zašli obhlídnout místní vodopád. Jako slušnej macek to je, 50m jen to fikne. Ale ten v Raglanu je stejně lepší :-) No nic. Po ranním výletu se čas najednou překlopil do pozdního odpoledne a tak jsme mazali omrknout ty vlny – a nečekaně, na Whangamata Bar se něco lámalo. Špatně se to odhadovalo na tu dálku a nikdo tam nebyl... žádnej zázrak, říkal jsem si. Ale co, navoskoval jsem svojí starou velkou fošnu a vzal Holku na pádlovačku, protože to potřebuje jako sůl. Trénink je trénink :-) Vlny mě vyrazily dech (obrazně), protože to nakonec byla parádní surface! Po dlouhý době jsem se povozil a z vody jsme šli až za tmy, kdy nebylo na vlnu vidět. S hřejivým pocitem u srdce jsme spořádali hromadu ryb a půlku krávy a přespali na zakázaném místě u Opoutere Beach, protože se nám tam prostě líbilo.
V neděli měl přijít větší swell, ale, jako již tradičně, měl to zkazit vítr. A taky že jo. Opoutere Beach je naprosto parádní místo – velká klidná pláž daleko od civilizace, nikde ani živáčka... buď mi dochází slovní zásoba, nebo se to prostě nedá popsat. Ta atmosféra, to prostě na člověka úplně dýchá... jenže 35km/h je slušnej dech, takže místo vln byl na moři jenom totální bordel. Neztrácíme hlavu. Výsledek vědecké analýzy okolních spotů vyhodnotil jasný cíl – zpátky na Whangamata, protože ta velká skála chrání před teplými severními větry. Bingo! :-) Tentokrát jsme to šli propružit na Whangamata Beach. Nikdo tam nebyl, asi to bylo pod úroveň běžných surfařů. My se ale držíme hesla „Surf móre“, takže moje stará dobrá velká fošna mě zase povozila víc, než jsem čekal. Wicked! Asi nás tam někdo viděl a naše jízdy musely být velmi inspirativní, protože do půl hodinky po nás tam byly mraky surfařů... asi 5 :-). To je mraky. Paddlefucked. Museli jsme se posilnit. Nacpali jsme do sebe něco smažených ryb, abysme měli odpoledne na surfu co krkat, počkali na odliv, než začne zase fungovat Whangamata Bar. Na tohle už jsem normálně profík :-) Protože za poslední dvě surface se mi podařilo odstranit ze sebe nálepku „Pan Lorenc“ (viz vysvětlení v příspěvku z minulého víkendu), rozhodl jsem se provětrat Rybu. Makačka jak blázen teda, ale chytil jsem, chytil! Párkrát jsem se svez a mám z toho radost. Úspěšnost je teda pořád nesrovnatelně nižší a na menších vlnách Ryba brzo ztrácí rychlost a potápí se... ale už vím, že si Rybu časem ochočím. Půjde to!
Poslední víkendový západ slunce se nesl ve znamení lehké předpracovní deprese, protože už došlo i na Holku s Táňou a jdou taky do háku. Pozitivní události uplynulého víkendu, který trval aspoň deset dní, a vidina dalších skvělých zážitků v blízké době ale jasně vítězily a tak jsme se mohli s klidem v duši rozloučit a rozjet se do svých domovů. Surf, móre!
PS: „Surf, móre“ je místní surfařská značka – viz obrázek :-)
