24h velo

  Louvain la Neuve, Belgium
Thursday, October 26, 2006

Fotoalbum z teto udalosti je na rajceti.

V zari jsem byla u znameho Christiana na navsteve. Christian povida "vsak ono ti to tady utece. Ted ti zacina skola, za chvili budou vingt-quatre heures, toussaints, Vanoce a jsi doma".
A ted jsem dosahla etapy kdy jsou 24h a Toussaints. Toussaints - vsichni svati, dusicky ci Halloween, tu znamenaji akorat den volna a to, ze vas v Delvite obsluhuje prodavac prevlecey za kostlivce. Takze o tom mluvit nechci. Co si ale pozornost zaslouzi je velika udalost znama pod nazvem 24h velo.

Zaklad cele akce tvori zavod kol, ktery trva 24 hodin. Jezdi se okruh kolem Louvain la Neuve. Vitez, tedy ten ktery toho ujede nejvic, dostane cenu. To je ovsem take nejnezajimavejsi cast cele udalosti. Mnohem zajimavejsi jsou tzv. velo folkloriques, tedy folklorni kola. S folklorem nemaji nic do cineni, ale jde o co nejblaznivejsi struktury jejichz zaklad tvori kolo. I oni mezi sebou zavodi, ale spis nez o rychlost jde zde o zabavu. Kombinaci mezi prvni a druhou kategorii jsou velo humanitaire - zavodnici reprezentujici ruzne nadace ci sdruzeni, kteri za kazdy ujety okruh ziskaji urcity penezni obnos.

Ovsem krome samotneho zavodu zije cele mesto spoustou drobnych akci, zabav a atrakci. Popisi vam jak vypadal den nas z Amasisu.

Ve stredu 25. rijna jsme se v pul seste rano sesli na snidani. Se zalepenyma ocima a v polospanku jsme se nasnidali, teple oblekli a vyrazili za tmy na Grand Place. Tam jsme obdrzeli od KAP Organe velky stan, ktery jsme odnesli na Place d Universite a tam ho postavili na urcenem miste. Pote jsme se dozvedeli ze z bezpecnostnich duvodu musi mit kazdy stan svuj hasici pristroj, a vydali se hledat hasici pristroj. Ten jsme ziskali, ulozili ho do stanu a zmrzli a znaveni se vratili domu. Tam jsme pripravili ruzne dekorace, napis Kap Amasis, nekolik obrazku co jsme namalovali den predtim s handicapovanymi lidmi a zhruba v osm jsme to vsechno odnesli zpet do stanu. Stan jsme vyzdobili a vybavili pristrojem na delani cukrove vaty, stolem, bombou s heliem a lavickou. Vyckali jsme prichodu hasicu, kteri zkontrolovali elektrinu a bezpecnost naseho vybaveni a dali nam povoleni na namesti zustat.

Nekteri se pak odebrali na prednasky, jini zustali na namesti hlidat stan a ja jsem se vratila do kotu abych pripravila obed (a ohrala se:)). Kdyz jsme se naobedvali, prevlekli jsme se za piraty a odebrali se do sousedniho Kot e Clown, kde byli jiz vsichni prevleceni za klauny, abychom se nalicili a pote se vsichni spolecne odebrali do stanu na namesti.

Stejne rano jako my podstoupila jeste tak dvactika dalsich kot a projet. Na Place d Universite se tak objevilo dvacet stanu, kazdy s jinymi atrakcemi a zabavou, kazdy obsluhovan zhruba deseti piraty. Vchod na namesti, ktere se pro dnesni den promenilo ve "village des enfants" - vesnici pro deti, zdobily dve obrovske vztycene piratske vlajky a maketa lodi, kterou pro tuto prilezitost vyrobil kot art et architecture.

Podobne atrakce jako jsme my poradali pro deti na Place d Universite poradaly jine koty pro dospele ve village des adults. Krome toho byla postavena i village humanitaire. Ani v jedne jsem ovsem nebyla, tedy nemohu vam o ni povedet.

V jednu hodinu zacal zavod. Kola vyjela a Louvain bylo zaplaveno tisici navstevniky a priznivci jiz tricetilete tradice 24h velo. A village des enfants zaplavily deti.
Spolu s kot e clown jsme nafukovali dlouhe balonky z nichz jsme pak delali detem na prani kytky, pejsky, papousky, mece nebo, nas nejoblibenejsi tvar - hada. Jedno devce z Kot e clown malovalo detem na oblicej liceni, takze pak po meste chodili mali tygrici, lvi, kocky, pejsci... . Ja s Xavierem jsme se ujali delani cukrove vaty, Clement napoustel balonky s logem Amasis heliem, daval detem papirky na nez pak drobotina napsala sva prani ci sny. Karticky jsme privazali na balonky a po skonceni village des enfants jsme je vsechny najednou vypustili.

Vedlejsi stan obsluhoval kap delice a deti si v nem mohly samy upect a ozdobit susenky. Z druhe strany byl kap etincelle, aneb nasi zlodeji priboru.) a vedle kap cine, kteri detem vypraveli pribehy a delali divadlo. Dale v rade jsem zahledla kapstume - kteri vyrabi kostymy. Dalsi atrakci pro deti byla jeskyne s pokladem aneb maly strasidelny zamek, sermirske souteze, tance a uprostred namesti vystoupeni kot e danse s tanci a circokotu s neuveritelnym zonglovanim.

V pul pate se nam pokazil pristroj na cukrovou vatu, ale nastesti jsme jiz v pet koncili. Vzhledem k tomu ze my jsme rano stan staveli, Kot e clown mel za ukol ho odpoledne slozit. My jsme se tedy mohli vratit domu, umyt si namalovane jizvy a fousy, v mem pripade si i smyt z vlasu cukrovou vatu, zkratka hodili jsme se do gala a pulka z nas se odebrala na Grande place, kde jsme od sesti hodin tocili pivo. Ja, byvse az v druhe skupine, jsem vyuzila hodinove pauzy k nafoceni soutezicich folklornich kol. V sedm jsem jiz byla v nasem baru a do osmi jsem roznasela pivo. Na nedalekem podiu jiz zacaly vecerni koncerty, na Grande Place bylo narvano k nehnuti. A lidi bylo tolik, ze jsme za dve hodiny prodavani piva vydelali 1000 EUR. To znamena 1100 piv... . Cisty vydelek (odecteni ceny sudu a rozdeleni penez mezi nas a Kapach, kteri bar provozovali s nami) cinil asi 200 EUR pro kazdy kot.

V osm nula nula prisel kdosi z KAP Organe, aby nam rekl ze je osm a my prenechali bar dalsimu kot a projet. Sami jsme se odebrali domu na veceri. Jedli jsme, pili piva a pomalu se rozchazeli za ruznymi kamarady, na koncerty, zatancovat si. Ja jsem se pripojila k Brieucovi a Simonovi a spolecne jsme se toulali Louvain, po kazdych peti metrech se zastavili abychom se dali do reci s cimsi znamym ci neznamym a bezcilne si uzivali atmosfery 24h.

O pulnoci jsme se sesli s vetsinou kotu pod podiem na Grande Place, kde jsme delali securite pri koncertu Les Fils de Teuhpu. Delani ochranky ovsem vypadalo tak, ze jsme stali za ohradou oddelujici dav a podium, lezerne se opirali o ohradku a tancili stejne jako kdybychom byli pouhymi ucastniky koncertu. Jenom ze jsme se nemuseli tak mackat. Z nasi strategicke pozice jsme profitovaly predevsim my, divky, neb tato hudebni skupina ma takovou tradici - pri jedne pisni se vsichni svleknou. Do naha. Jejich fikovym listem jsou pouze jejich hudebni nastroje. Trumpetista, kryjici si prirozeni jen trumpetou, byl vskutku roztomily.

Po skonceni koncertu jsem se odebrala domu, abych si vyndala cocky a pri te prilezitosti jsem definitivne hupsla do postele. Ve ctvrtek dopoledne (nemusela jsem vstavat do skoly neb nas osviceny genetikar rekl, ze po 24h budeme mit urcite lepsi veci na praci nez jit v osm rano do skoly) jsem se potkala u snidane s Emilem, ktery se vratil z koncertu Bernarda Mineta. Po koncerte, jak rikal Emile, vylezl na podium rektor UCL a oznamil, ze jeden chlapec, dvacetilety, byl nalezen mrtvy. Jeho rodice jsou jiz informovani a 24h velo skonci jiz ted, tedy o nekolik hodin driv. Zavod se zastavil, koncerty odvolaly, radio hlasilo co se stalo a vsichni poslali domu sms, ze jsou zivi a zdravi.

24h velo se nekoncilo stastne, ale nebylo to poprve. Kdosi tu jiz pred lety spachal sebevrazdu a jiny hoch zemrel kdyz opily nekam lezl a spadl. S timto jedinym ale podstatnym sramem na dojmu z cele akce se LLN na jeden den zklidnilo, lide dospavali, odpocivali, a ve ctvrtek odpoledne jiz vsechny cercely pilne uklizely ulice mesta.