Lazo plazo vikend

Trip Start Jul 14, 2006
1
9
17
Trip End Aug 17, 2006


Loading Map
Map your own trip!
Map Options
Show trip route
Hide lines
shadow

Flag of Armenia  ,
Monday, August 7, 2006

V patek jsme skoncovali s detmi a v sobotu rano odjela jedna skupina lidi na par dni do Gruzie. Puvodne jsem byla v "zakladajici skupine" take, ale pote co se pridala vetsina lidi jsem rekla, ze zustanu v Armenii. Popravde jsem chtela do Gruzie hlavne proto, abych mela klid.)
Tak ted mam klid v Armenii.
Zustalo nas asi 13 (vcetne Armenu) a rozhodli jsme se stravit vikend v lazenskem meste Jermuk.
Hnani vidinou lazni, horke vody, lecivych pramenu a masazi jsme si pronajali minibus a odjeli do Jermuku. Mimochodem pronajmout si minibus je obvykle levnejsi nez jet normalnim busem. A pohodlnejsi. Cesta byla krasna, mam z toho fotky, tak je sem dodatecne pridam. Region v nemz bydlime - Lory - je hornaty, kopce jsou zelene, ale ne prilis utulne. Smerem k Jerevanu se otepluje a cesta k Jermuku byla uz docela vyprahla.

Hodinu jsme stravili v Jermuku hledanim hotelu. U jezera Sevan jsme si stezovali, ze je nas osm v jednom pokojiku (s dvema postelema) a tady jsme si dobrovolne vybrali, ze budem spat v posteli po dvou, abychom nemuseli pronajimat treti pokok. Holt clovek nikdy neni spokojen. Ovsem po prijezdu se nase vidina masazi a zevlu zacala rozplyvat. Tak zaprve masaze jsou jen dopoledne a my prijeli ve ctyri. Jak jsme ovsem zjistili v nedeli rano, masaze jsou jen dopoledne ve VSEDNI dny, takze nic nebylo. V sobotu vecer jsme se rozhodli si uzit, zajit na veceri, pak nekam tancovat a bavit se.

Po pul hodine obchazeni Jermuku a hledani restaurace jsme uspeli a jednu nasli. Na otazku "muzete nam prinest jidelni listek" se pani srdecne zasmala a rekla, ze maji kebab a rybu, tak co z toho si vyberem. Vybrali jsme si kebab, neb ryba je ohrozeny druh. Za dve hodiny jsme dostali kazdy dva kousicky masa (ale vynikajici) a kdyz jsme si objednali vino, dosla pani k vedlejsimu stolu, zeptala se jestli uz maj vina dost a kdyz vedlejsi stul odpovedel ano, sebrala jim flasku a prinesla ji nam. Rekla bych ze postsovetske staty neoplyvaji turistickym zarizenim.

Hladovi jsme odesli z restaurace a cestou narazili na jinou. I vesli jsme dovnitr a objednali si rusky salat. Dostali jsme zelny salat, ale taky dobry. Jinak v teto restauraci probihala jakasi oslava, zabava byla v plnem proudu a hudba hrala - jak jinak - na plny koule. Protoze jsme neslyseli vlasni myslenku, rozhodli jsme se bud odejit nebo zacit take tancovat - tak jak to delala vetsina osazenstva. Ovlivneni dalsi flaskou vina (kterou nam kdosi od vedlejsiho stolu poslal) jsme se rozhodli tancit. No, armenske tance jsou pro Evropana trochu neuchopitelne, ale snazili jsme se.

Rano jsme se rozhodli alespon zajit do bazenu (abychom meli aspon nejakou vodu, kdyz uz nebudou lazne). Hledali, hledali, hledali jsme bazen az jsme jeden skutecne nasli. A tak jsme se bazenili, saunili a masirovali navzajem. Nebylo to to co jsme ocekavali, ale taky to bylo fajn.

Cestou zpet jsme zajeli do Khorvirapu - mesta na Tureckych hranicich, tesne pod Araratem. Jedna Armenka v letadle mi povidala, ze Ararat je z armenske strany mnohem krasnejsi. Hrozne jsem se tomu v duchu smala a myslela si cosi o narodni hrdosti. Ted ale mohu potvrdil, ze mela pravdu. Z turecke strany jsou kolem spicky Araratu porad mraky. Z armenske strany je krasny, bez mraku, mohutny a uchvatny. Asi bozi znameni.)
Slideshow Report as Spam

Use this image in your site

Copy and paste this html: