Poprvé tankujeme

Trip Start Feb 20, 2013
1
14
40
Trip End Mar 29, 2013


Loading Map
Map your own trip!
Map Options
Show trip route
Hide lines
shadow

Flag of United States  , California
Friday, March 1, 2013

Jedeme nejdřív na benzínku, ať už máme naše poprvé za sebou. Petr je nervní, protože je hladovej. Do toho se snažím s manuálem auta vysvětlit obsluze benzínky, že to jakože nechápeme, karta nefunguje. Ale zvládli jsme. Takže prej to je tak. Zajedete si ke stojanu, z jakékoli strany chcete, Tam dáte kartu, navolíte za kolik chcete natankovat, zmáčknete čuflík toho, co chcete a je tam jen jedna hadice. A tou si natankujete. Když vám, nefunguje karta, jako se stalo mě, prostě jdete dovnitř dáte nějaký peníze. Samozřejmě jsem nevěděl a kolik. A když natankujete, prostě si pro zbytek dojdete. A to je asi  taky celý.
Někteří z nás mají opravdu hlad, čemuž nepomáhá, že jsem omylem najeli na dálnici místo vedle na ulici se starbucksem. Ale hned sjíždíme a vracíme se zpátky. Dáváme si sendvič, frapuccino a hlavně internet! Těch zpráv, co vyřídit! Nějaký ty facebooky, nahrát fotky, příspěvky atd atd...taky jeden skype domů. No radši pryč od toho. 
Naše další cesta vede do centra, chceme znovu projít Hollywood blvd. Jen nakupujeme!!! Je toho tolik, co prohlídnout, takových blbostí a zajímavostí. Dost naháněčů na projížďky po Hollywoodu. Nemáme zájem. Taky dost super lidí, co nám chválí buď účes, nebo oblečení - to mně, heč. atd atd....Uděláme si radost, Petr si koupí přezku na pásek a já naprosto dokonalý šaty. Zjistila jsem totiž, že jsem si tak nějak špatně zabalila. Je tu 27 stupňů a já nemám co na sebe - klasika, no. Ještě se podíváme na nějaký otisky na chodníku. Až to budou betonovat příště, měli by si dát víc záležet. Oběd si dáme asi ve 4 v jednom baru. Asi tam moc turistů nezabloudí. Obsluha je zvláštní, nic moc příjemná - asi první v Americe. Navíc, když jdu na záchod, tak se celá řada chlapů na baru otočí a prohlíží si mě. Radši se rozhodneme vydat se v dopravní špičce směrem do Highlands. Cestou k autu se ještě od jedný slečný dozvíme, že jsme cute couple.
A to je jedna z věcí, u které bych se teď ráda zastavila. Všichni jsou tu takoví milí. Ne jen v restauraci, kde se servírky opravdu snaží a nepřijde nám, že by se nějak přemáhaly. Ale i v obchodech, se nás lidé ptají odkus jsme, jak se nám tu líbí a tak. A pak taky lidi na ulici, co nás zastavují, jen aby nám polichotili. Je to tím, že je tu tak hezký počasí? Pak jsme se o tom večer bavili a celá ta výchova dětí tu probíhá úplně jinak. Dlouho nedostávají žádné známky, žádné porovnávání mezi sebou. Žádné ty jsi horší a ty lepší. Všichni mají stejné příležitosti. 
Domů jedeme přes dvě hodiny, zas tak hrozný to neni. Jen jezdit to každý den je asi o nervy. Petr už se plně přizpůsobil zdejšímu stylu řízení, jen ho provozuje tak nějak v češtině. “Uhni, ty debile.” “Proč nejedeš, debile.” “Máš tam zelenou, debile.” a další.....Už jsem se naučila, že mě se to prostě netýká. Ale jinak řídí jako ďas, přejíždí mezi pěti pruhy jakoby se nechumelilo. Což se taky nechumelí, protože dneska jsme měli 27 stupňů. 
Když jsme přijeli do Highlands, čekala nás naprosto dokonalá večeře, domáci margarita a Kačenka, které jsme koupila plakát Beetles. Znáte nějakou sedmiletou holčičku, která by byla nadšená, že dostala plakát svojí oblíbené kapely a dala si ho do svého pokoje? Je prostě boží. Pak už jen Petr hraje na kytaru, Kačenka do toho skáče, dělá stojky, kotrmelce. Pak nám předčítá a my u toho pomalu usínáme......
Slideshow Report as Spam

Use this image in your site

Copy and paste this html: