Neděle 6.9.2009

Trip Start Sep 03, 2009
1
6
32
Trip End Sep 29, 2009


Loading Map
Map your own trip!
Map Options
Show trip route
Hide lines
shadow
Where I stayed
Carmel By the River RV Park
http://www.carmelrv.com/Carmel_RV/Welcome.html

Flag of United States  , California
Sunday, September 6, 2009

(Psáno v pondělí po cestě ze Santa Cruz do San Francisca. Zrovna před náma jede červenej Ford s korbou, na které sedí pes a surf – prostě Californie.:o) )

Ráno na parkovišti... Nevím, jak to děláme, ale probouzíme se o půl sedmé, což se nám v běžným životě snad ještě nestalo. Naše vstávání provází každou půlminutu troubení vozidel místních obyvatel, kteří mají tenhle zvuk nastavenej při zamykání centrálu - magoři. Ve Walmartu nakupujeme nějaký pochutiny a další věci a vyrážíme na sever směr Santa Maria. Pořád nám ale chybí mobil na místní sítě, kterej jsme se rozhodli pořídit. (Vyřizování čehokoli tu totiž nejlíp probíhá po telefonu, volání stojí pár centů a na rezervace je to ideální nástroj.) V Santa Marii tedy zavítáme do dalšího obchodního střediska, což je areál plný přízemních domů se sedlovýma střechama, který z venku vypadají skoro totožně, jen názvy se liší. Protože ve Walmartu nemají ovoce, zeleninu ani maso, ptáme se místní vstřícné důchodkyně, kde tyhle věci najít. Díky jejímu tipu v řetězci VONS nakupujeme stejky, zeleninu na salát a nektarinky na chuť. Taky solničku a pepřenku, aby to maso nebylo tak mdlý. Ceny jsou vyšší než ve Walmartu, pokud nejste členy klubu. Těmi se nečekaně stáváme u pokladny díky hodné prodavačce, která nám hned aktivovala kartu. Tímpádem hned ušetříme 1/5 ceny, což je z celkové částky přes 40 $ významnej podíl. Ve stejným areálu kupujeme i předplacenej mobil, kterej hned využíváme, protože Radek oznámil, že v hotelové skříni  zapomněl bundu. Michal se toho ujal, ale na našem pokoji se našly jen boty Nike a kalhotky. Ty samozřejmě nebyly naše a tak po dalším prověřování nám manager oddělení Ztráty a nálezy oznámil, že tu noc jsme v jejich hotelu vůbec nebyli. (Tak nevím, za co nám strhli ty peníze.) :oD

Jedeme dál....

Stavujeme se na Pismo Beach, což je krásná veřejná pláž, abychom se vykoupali v oceánu. Hned co vystrčíme nosy ze dveří karavanu zjišťujeme, že fouká silnej a hodně studenej vítr, takže já to vzdávám, ale kluci v koupacích úborech směle kráčejí do vody. Pláž je fakt kouzelná – jemňoučkej písek, rodinky na procházce, hrající si děti, kitaři pouštící draky, ti odvážnější a šikovnější se jima nechávají táhnout a surfujou na vlnách. Radek s Michalem vchází do vln a hned vypadají jak ježci. Poté, co nesměle namáčím špičku zjišťuju, že to jim naskákala husí kůže. Zůstávám na břehu, koukám kolem a oni se noří do vody. Mají sice trochu rozmazaný obrysy, ale opět statečně odolávají teplotě vody, která není k plavcům bez neoprénů vstřícná. Fotíme se, pozorujeme cvrkot kolem a užíváme si pohled na fakt pěknej kout.

Uchváceni pobřežím pokračujeme dál. Silnice vytesaná do skály není moc široká a hodně se klikatí, ale nabízí naprosto neopakovatelný výhledy. Průvodci ani trochu nelžou – prý nejkrásnější setkání země a oceánu. Pobřeží teď už není pozvolna svažitý, jako jižněji, ale příkrý a rozervaný, jak do něj naráží vlny poháněný silným všudypřítomným větrem. Morro Bay, San Simeon, Big Sur – všechny nabízí úžasný pohledy na útesy, ve kterých se objevují malý zátoky s plážema... Tady na Bílých kamenech (pláž Piedras Blancas) zastavujeme a jdeme na vyhlídku kouknout na rypouše severní. Ti bez pohnutí leží na pláži a vypadají jako velký šedobílý balvany. Přejeme jim, aby se jim dařilo a vyrážíme dál.

Vzhledem k tomu, že na tuto trasu nemám vyhledaný RV kempy, koukáme průběžně po cedulích státních parků, ale všechny říkají, že o karavany nemají zájem. Navíc nám pomalu dochází benzín. Na téhle cestě zrovna moc benzínek není, takže v prvním větším městě (Carmel-by-the-Sea) tankujeme i přes nehoráznou cenu. Michal navíc u domorodců zjišťuje, kde je nejbližší RV kemp. Jedeme 7 mil do vnitrozemí a okolí se diametrálně mění – míjíme pole s automatickým zavlažováním, nízký dřevěný domky, obchůdky se zeleninou, ovocem a kytkama. Najednou totálně zemědělská oblast. Za chvilku nás ukazatel vede na úzkou klikatou silničku ke kempu. Cena je teda trochu vyšší (60 $), ale jsou tu všechny přípojky, bazén, hřiště, společenská místnost, hygienický zázemí a hlavně wifi. Poprvé zapojujeme hadice (hook-ups) na elektřinu, vodu a odpad. Radek okamžitě zapíná tatranku (jeho PDA) a okupuje net. :o) To je jiná, když je elektrika z venkovního zdroje – svítíme jak ve Vegas vším, co máme v „baráku", nabíjíme, co můžeme a večeříme nudle ohřátý v mikrovlnce. Konečně nahráváme zapsaný texty na blog a posíláme mejly. Očista (i sprcha jede na plno) a zas ulíháme kolem desáté.

Poznatek z dnešního dne – američani (mimo LA) jsou hrozně slušní řidiči. Na parkovištích i v ulicích pouští chodce i v místech, kde není přechod. Plazí se za nama X mil do kopce, ale nepředjedou, když je plná čára. Dokonce i když se pruh rozšíří ve dva, nevyužijou toho hned. Nevadí jim to. Doma by auto celou dobu blikalo a při nejbližší příležitosti by nás vosolilo i přes dvě plný a ještě by si řidič ťukal na čelo.
Slideshow Report as Spam

Use this image in your site

Copy and paste this html: