První den cesty

Trip Start Sep 03, 2009
1
5
32
Trip End Sep 29, 2009


Loading Map
Map your own trip!
Map Options
Show trip route
Hide lines
shadow
Where I stayed
WalMart parking

Flag of United States  , California
Saturday, September 5, 2009

Sobota 5.9.2009

(psáno v neděli po cestě z Lompocu, na parkovišti WalMartu v Santa Marii a po cestě na Pismo Beach)

Takže náš první den v Říši pohádek... Noc v hotelu byla parádní – vyspali jsme se jako králové, zvlášť v porovnání s „komfortem" v letadle. Sprchu, širokoúhlou televizi a jiný vymoženosti civilizace jsme si užívali až do 12:30, kdy pro nás přijela argentinská rodačka Patricia s taxíkem, aby nás vzala přes půl LA do půjčovny karavanů. Než jsme vyrazili, posilnili jsme se ještě menším obědem v Burger Kingovi.

Cruise America už měla všechno připravený. Ne tak já – nemohla jsem najít pas, takže oficiální řidiči jsou Radek s Michalem, což mi vlastně ani tak nevadí. První hodina spočívala v tom, že se řidiči sžívali s rozměrama náklaďáku, automatickou převodovkou, třepajícíma se zrcátkama a podobně, já jsem zatím vybalovala a zabydlovala. Vyjížděli jsme se zpožděním a tím jsme poněkud narušili časový plán. Nepomohlo nám ani zacpané LA, které jsme museli celé projet od jihu na sever.

Prvním plánovaným bodem byl Malibu Creek State Park, což je místo, kde se natáčela např. původní Planeta opic a hlavně M.A.S.H. (Michalova poznámka – je to lež, Planeta opic se natáčela na Planetě opic, což není na naší planetě.) Navigace ovšem trochu zklamala, protože nás provedla celým parkem, ale v příčném směru. Vzhledem k povaze vozovky jsme tím pádem ztratili docela dost času. (Ale to místo je krásný.) Když jsme se konečně dostali na správnou trasu, bylo už pozdní odpoledne. Projíždění Malibu, Venturou a Santa Barbarou nás nenechalo na pochybách, že tahle část Ameriky není pro chudáky. Ostatně podobné to bude až do San Francisca.

Bohužel díky pokročilé denní době nám bylo jasné, že do kempu dorazíme hodně pozdě – odhad byl kolem 21 hodiny. Takže západ slunce za hladinu oceánu, který jsme si měli užívat v klidu kempu, jsme pozorovali cestou do Lompocu. I tak to byl naprosto famózní zážitek. Slunce tu zapadá fakt hrozně pomalu, mění se v tisíci odstínech a tohle divadlo je krásný, i když probíhá v rámci asfaltové dálnice.

Pozitivním zážitkem i přes časovou ztrátu ale bylo, že jsme poprvé „okusili“ pacifik. I když bylo kolem šesté a tedy i docela zima, Radek s Michalem byli jak malý děti – bez ohledu na teplotu vzduchu i vody běhali po písku a skákali do vln slanýho oceánu. Já tu odvahu neměla, tak jsem hrdinně jen namočila nohy a fotila kluky. Když se vydováděli, pokračovali jsme v cestě. Když jsme odbočili z Lompocu na cestu k Jalama Beach (14 mil), po pár metrech jsme narazili na ceduli, hlásající, že kemp na jejím konci je plně obsazen. Není se co divit – bylo už kolem půl deváté. Takže jsme zakotvili v Lompocu, kde jsme konečně doplnili zásoby vody (ta, co teče v karavanu z kohoutku není pitná) a navečeřeli se (hambáč u benzínky). Vyčerpáni a unaveni jsme nedbajíc varování zaparkovali před místním Walmartem, kde jsme 9 minut před zavíračkou koupili jídlo na snídaně a svačiny dalších dní. Připraveni, že na nás nejpozději za pár hodin zaklepou policajti a vyhodí nás z parkoviště, jsme usnuli. Kupodivu RV nikoho nezajímalo a my ušetřili 30 $ za kemp. :o)
Slideshow Report as Spam

Use this image in your site

Copy and paste this html: