Cool mountainous clima after hot humid Caribbean..

Trip Start Feb 25, 2012
1
52
54
Trip End Aug 13, 2012


Loading Map
Map your own trip!
Map Options
Show trip route
Hide lines
shadow

Flag of Colombia  , Santander Department,
Thursday, August 9, 2012

English translation is below

CZ: Dlouhou cestu od Karibiku do Bogoty jsme alespoň rozbili jednodenním pobytem v centru adrenalinových sportů Kolumbie v městečku San Gil. Jako obvykle, bus přijel velice pozdě za tmy, takže jsme nějaký levný hostel hledali ve městě ve 2 hodiny ráno. To se vážně super hledá, když celé město spíL Ikdyž jsme spánku moc nedali, ráno jsme nemeškali a vyrazili ven. Spíš náhodou než záměrně jsme došli do městského parku u řeky, a tak jsme se zašli za pár drobných vstupného podívat. Nelitovali jsme. Hemžilo se to tu zajímavým zvířectvem, od krásných barevných papouchů, pávů, kondorů, až po jednu želvu, kterou jsme na cestě málem zašlápli. Avšak největší věcí, co je tu k vidění, bylo roztodivné rostlinstvo, nějaká popínavá liána, nebo co to bylo, která zde roste a upíná se na všech stromech a v dlouhých vlascích visí dolů. Nejlepší byly obrovské prastaré stromy. Ty vypadaly úplně jako ten ve filmu Avatar. Kdo viděl ten film, má asi představu, jak to zde vypadalo.

Za dopoledne jsme San Gil prolezli, na žádný adrenalin nebyl čas, chuť ani peníze, takže jsme po obědě skočili na bus a vezli se 45 minut za město do usedlosti Barichara. Je to městečko plné nádherně bílozeleně, někde i modře a hnědě, malovaných domů, které tak krásně ladí, že je radost se tu procházet. Mimoto výhledy na okolní andské zelené kopce jsou dechberoucí. Mít víc času, hned bychom se zde vydali na nějaký delší trek. Záhy nás popadla děsná nostalgie. Již nám zbývají jen 4 dny před naším odletem z BogotyL Bylo nám do breku. Tak hodně moc bychom toho tu ještě chtěli vidět…. Zatracený čas, vždycky tak děsně musí všude letět. Na druhou stranu, při cestování je čas hodně pomíjivá veličina. Denodenně má člověk desítky drobných zážitků, a pak těch pár větších. Týden nám někdy připadá jako měsíc, měsíc jako rok. Když si vzpomeneme na začátek naší cesty před 6 měsící dole v Patagonii, je to až k neuvěření, připadá nám jako bychom cestovali už roky. Mnohdy to máme jako důchodci, ti také neví, co je za den. My za běhu taky netušíme, a kdybych nepsal tyhle blogy, kde uvádím datum, vůbec bych mnohdy nevěděl, co je pořádně ani za měsíc.

Barichara bylo skutečně kouzelné místo. Proč zde, v horské vesnici, může být tak krásně čisto, vše upravené, domy udržované, malované, a o pár set kilometrů vedle u moře vše v bordelu a nepořádku? Lidé v horách všude na světě se mnohem víc starají o to, kde a v čem žijí. I to je asi jeden z důvodů, proč jsme spíš horalové než plážoví povaleči.

EN: The long journey froam Caribbean to Bogota we at least broke by one day stay in San Gil, the place for adrenalin enthusiastics. As usual, the bus arrived very late at night, so we had to look for  bed to stay a night at 2 am. We did not sleep much though, we were ready to go out soon in the morning to have enough time to see as much possible. First we wandered town park by the river which was full of interesting animals, from beautiful colorful parrots, peacock or condors, to a turtle, which we almost stepped on when she was crossing path. But the greatest things to see there were strange plants, a climbing liana, or whatever it was, that here grows and attaches to all the trees in long lines hanging down. The best were huge ancient trees. They looked exactly like the one in the movie Avatar. Who knows this movie, has some idea of ​​how it looked like here.

We finished San Gil by noon, there was no time, interest or money for any adrenaline, so after lunch we jumped on the bus and drove 45 minutes out of town to Barichara. It's a town full of beautiful white-green, sometimes blue and brown-painted houses, so beautiful that it's a pleasure to wander streets here for a while. Moreover, the views of the surrounding Andean green hills are breathtaking. Had more time, we would definetely go for some multiply day hike. Looking to far distance Andean range, that was terrible nostalgia. Only four days left before our departure from BogotaL We were to cry. So many places we would like to visit.... Damn, alway short in time. On the other hand, travel time is great. Every day one has dozens of small adventures, and then a few larger ones. Week sometimes seems like one month, one month like a year. When we remember for example any our moment in Patagonia in the beginning of our travel 6 months ago, it's almost unbelievable, it seems to us as we have traveled for years. Sometimes we have it as seniors, they also do not know what day is. Sometime we also have no idea, and if I did not write these blogs, where I mention the date, I would not often know even what month is.

Barichara was truly a magical place. Why here, in a mountain village, can be so beautifully clean, everything works, houses maintained, painted? Why can not bet he same at the sea few houndred kms away from here? People in the mountains around the world care much more about where and how they live. And that's also one of the reasons why we love mountains.
Slideshow Report as Spam

Comments

Felipe on

Barichara its so well mantain becouse its national historic heritage of Colombia. So the goberment gives resources for this porpouse.

Greetings.

Add Comment

Use this image in your site

Copy and paste this html: