Swimming with Piranhas.. Pantanal, Brazil

Trip Start Feb 25, 2012
1
25
54
Trip End Aug 13, 2012


Loading Map
Map your own trip!
Map Options
Show trip route
Hide lines
shadow

Flag of Brazil  , State of Mato Grosso do Sul,
Saturday, May 5, 2012

English translation is below

CZ: Pantanal bylo další místo, které jsme se rozhodli navštívit až za „běhu". A bylo to určitě nejlepší rozhodnutí, neboť to zde byl highlight našeho cestovaní.  Kdo neví, co je highlight, tak sorry, nějak nemám asi múzu nebo co, ale za boha nenacházím v hlavě žádný český ekvivalentní výraz pro anglické slovo highlight. Prostě něco jako nejlepší místo, které jsme navštívili, nebo tak něco. Hmm, někdy je ta čeština vážně zbytečně složitá a ukecaná. V angličtině to člověk pojmenuje jedním slovem a všichni tomu rozumí:-) Cesta z Ria sem byla opět velmi dlouhá. Brazílie je skutečně obrovská země a vzdálenosti jsou tu tomu ekvivalentní. V jendom místě jsme překračovali řeku Paraná po dlouhéééém mostě a tam čuměli několik hodin na „něco“. Dodnes jsem se nedozvěděl proč. Asi proto, že řidič na mě mluvil portugalsky a já chytal každé 20 slovo a jenom přiblbe kýval, abych ze sebe neudělal vola, že ničemu nerozumím. Vždy jsem si myslel, že španělština a portugalština jsou jazyky sobě velmi blízké, a že se znalostí jednoho jazyka se dá velice snadno domluvit i tím druhým. V Brazíli jsme pochopili, že tomu tak není. Tedy alespoň ne pro nás. Ještě před první cestou do Brazílie jsme mrkli do portugalského slovníku, který nám připadal velmi podobný tomu španělskému. Tak jsme si řekli, že to bude „v pohodě“, když už španělsky trochu rozumíme. Jen tomu přidáme trochu jiný akcent a bude to v klidu. Leda houby. Psaný jazyk je hodně podobný, avšak výslovnost je docela jiná. Nerozumíme tu tedy ani slovo. Naštěstí se tu dá snadněji domluvit anglicky než v jiných zemích jižní ameriky, takže se tu nějak protlučeme vpřed.:-)Cesta busem byla v jednu chvíli zajímavá i tím, že v něm cestovalo více řidičů než pasažérů. Na trase se asi kříží hodně linek a řidiče je třeba přepravit tam a zpět.Přijeli jsme do města Campo Grande, vzdáleném přes 1400 km od Rio v západní části jihozápadní Brazílie. Odsud je to „co by kamenem dohodil (5 hodin jízdy) do jižní části Pantanalu, obřích mokřadů (největších na světě), zaujímajících plochy třikrát větší než Česká Republika. Pantanal je jen malou částí obrovské brazilské nížiny zaujímající plochu jako celá západní Evropa. Toto místo se po Amazonii vyznačuje největší rozmanitostí fauny. Vyskytuje se tu obrovské množství tropických zvířat, a díky mnohem snadnějšímu přístupu než v Amazonii, je to místo ke sledování zvěře na světě snad vůbec nejlepší. Toto jsme si tedy nemohli nechat ujít. Zajímavostí Pantalu je jeho stav vody. V období dešů zde hladina vody zvedá o tři metry nad průměr a vše kolem je zaplavené. Ryby se rozeplují všude možně a jejich predátoři mají těžký lov. To potom mohou být kajmani a anakondy nebezpečné. Další půlrok je voda na minimu, lov ryb je pro predátory velmi snadný, takže si člověka nevšímají. My zde měli stav vody na minumu – super na pozorování zvěře plus možnost plavání s dravými piraněmi v řece:-) V Campo Grande jsme ještě ten den bukli čtyřdenní tůru do Pantanalu přes společnost, která spravovala i hostel, v kterém jsme zůstali na noc. Jako poděkování za zaplacenou tůru, jsme dostali noc zdarma i se snídaní. Byl to docela dobrý deal, a  jen doufáme, že i celý pobyt v Pantanalu bude skvělým zážitkem. V tůře jsme měli slíbeno ubytování a stravu v lodgi u řeky Paraguay, a několik aktivit, během níž budeme mít možnost pozorovat zvěř. V ceně byl jeep safari, výlet člunem po řece Paraguay, lovení dravých piraní, jízda na koni, trekking a noční boat tour znovu po řece Paraguay. Každá aktivita měla trvat zhruba 2-3 hodiny, za den to byly dvě aktivity. V Pantanalu operuje nepřeberné množství agenturu, které tu nabízejí několikadenní túry. Na internetu jsme četli recenze na mnohé z nich. Mnohdy je velmi těžké vybrat tu správnou. Ne všechny jsou důvěryhodné a ve finále nesplní to, co jste si zaplatili. Je to vždy tak trochu sázka do loterie. My měli to štěstí, že vše proběhlo, jak mělo, a byli jsme s naším pobytem v Pantanalu moc spokojeni. Režim dne byl následující. V 6 hodin ráno snídaně, v 7 hodin se vyráželo s průvodcem do terénu. Kolem 11 hodiny byl návrat na Lodge, kde byl nachystán skvělý oběd. Po obědě odpočinek, kolem druhé hodiny se vyráželo za další aktivitou. Ta trvala zhruba do 5 hodin. Kolem šesté nás čekala vydatná večeře. Pokud sme my, nebo některá jiná skupina, byla ten den na lovu piraní, k večeři byly smažené piraně, co jsme nachytali (má to strašně moc kostí, takže jsem musel spořádat 3, abych se najedl). Všechny aktivity byly super a každá nám umožnila jiné pozorovací možnosti zvěře. Spatřili jsme velké množství kajmanů, piraní, capibar (největší hlodavec světa dorůstající se velikosti prasete), mravenečníka, říční vydry, pásovce, divoká prasata, jelena, nepřeberné množství volavek, ptáků létavých i nelétavých, pštrosa Emu,obrovské papoušky, tukany, opice a také symbol Pantanalu - obřího vodního ptáka jménem Tujuju. Strašně rád bych byl zoolog a popsal tu všechnu tu zvěř a jejich názvy, ale to by přesahovalo rámec toho blogu. Zoolog bohužel nejsem, a jsem rád, že jsem si zapamatoval alespoň zlomek z toho, co jsme viděli. Byl to zážitek. Tolik zvěře na tak malé ploše, jako je možno spatřit zde, snad nikde jinde na světě nemůže být. Jen během plavby po řece se toho kolem nás jak ve vodě, nad vodou, i po souši, prohánělo tolik, že sem málem zavařil foťák a nestíhal to všechno sledovat. Asi jen anakonda a jaguár, který tu hojně žije, nám uniknul ze záběru. Vidět jej je však spíše vzácnost. Pro spatření anakondy tu bohužel nebyla ta pravá doba, jak jsme se od našeho guida dozvěděli. Jen komáři tu byly nesmírně otravní. Zejména večer jsme byli žráni doslova zaživa. Mohli jsme se mazat replentem jakým jsme chtěli, komáři nás bodali i přes kalhoty a košile. Naštěstí tu není malárie ani jiná tropická nemoc, tak se krom oteklých krků a noh nebylo čeho obávat.Nejlepší aktivita byla jednoznačně lov piraní, které jsme měli to štěstí se zúčastnit dvakrát, pokaždě s jiným guidem a s jinou skupinou turistů. A pokaždě lov probíhal trochu jinak. Jeden guide preferoval lov ze břehu, kdy stojíte po pás ve vodě. S drudým jsme lovili ze člunu. Nejsme rybáři, ale to co se dělo tu, by uspokojilo i toho nejzarytějšího antirybáře. Stačilo jen ponořit vlasec s kouskem masa do řeky a v tu ránu na ní byla dravá piraně. Bylo to pak jen o štětí a umu rybu správně zaseknout a vytáhnout ven. Během hodiny jsme měli tolik ryb, že to bohatě stačilo na večeři pro všechny účastníky i naše hostile a jejich rodinné příslušníky. Pak už jsme lovili jen ty větší a malé pouštěli. Zajímavé je, že ač jsou piraně velmi dravé s obrovskými zuby (ostré vážně jako pila-jeden Australan se o tom osobně přesvědčil, když mu piraň prokousla prst přes nehet), člověka si ve vodě vůbec nevšimnou a je možno se v řece bezpečně koupat. Jen čas od času člověk ucítí, jak mu malé rybky okousávájí kůži, ale je to spíš taková příjemná masáž. Náš guide nás nechal všechny naskákat ze člunu doprostřed řeky s tím, že nás ujistil, že piraně, ani kajmani, kterých se to tu hemžilo také, si nás všímat nebudou. Věřili jsme. Až byli všichni ve vodě, jen tak mimochodem prohodil, že se občas stane, že připluje 7 metrová anakonda a někoho kousne do nohy nebo se bude snažit stáhnout pod vodu! Většina lidí prchala zpět na loď, ti odvážnější zůstali a dali na radu průvodce, že je třeba jen neustále plavat a hýbat se, pak že si anakonda na člověka netroufne. Tak i tak to byl zážitek. Plavat si v řece plné piraní, kajmanů a anakond, to člověk nezažije každý den!
Během našeho čtyřdenního pobytu jsme potkali spoustu skvělých lidí. Tůry zde probíhají každý den, takže každý den nový turisté přijíždějí a jiní odjíždějí. Je to tu jeden velký kolotoč. Na lodgi nás bylo většinou kolem 10 turistů, s kterými jsme sdíleli všechen náš čas. Všichni byli úžasní a zejména večerní společné vyprávění a sdílení svých zážitků z cestování po Jižní Americe nebralo konce. Spousta z nich se stala našimi dobrými přáteli, a některé z nich jsme potkali i později během našeho cetsování v Bolívii, kam jsme dále mířili. Tady je asi to pravé místo zmínit, že cestování není jen o poznávání nových míst, místních kultur a tradic , ale také ve velké míře se setkáváním se s jinými cestovateli a dobrodruhy. Takové společné večery a vyprávění si o svých zážitcích bývá mnohdy zajímavější a více naplňující, než některé dny strávené v buse při 20 hodinové jízdě. A není nic lepšího, než když v Brazílii potkáte čístě náhodou "staré" známé, s kterými jste před dvěma měsící trekovali někde na jihu v Patagonii. To pak přijde okamžitě salva otázek, kde jsme byli, kam jedeme, co sme zažili, atd atd. Společné povídání nebere konce. Naprostá většinu turistů ,které zde dnes a denně kdekoliv potkáváme jsou především Australané (ani se nechce věřit, že v Austrálii někdo zůstal:-))) pak Američané, Izraelci, Novozélanďané, Holanďané, Němci, Francouzi a Belgičané. Holanďanů je tu také jeko blech, zejména v Brazílii jich bylo jednoznačně nejvíc. Občas člověk potká ještě nějaké Birty nebo Švýcary, či Kanaďany. O Čechy jsme prakticky nezavadili, krom skvělé party čtyř Jihlaváku dole v Patagonii a jedné české cestovky, která chtěla během 14 dní turistům ukázat celou jižní Ameriku. 
Pantanal se opravdu vydařil. A když pominu jízdu na koni, kdy byl můj kůň zaujatý jen žraním trávy kolem, sraním všude a pořád, a udáváním směru a rychlosti jízdy, kdy se zachtělo jemu a né mně, tak to bylo super:-) Asi by ze mě džokej nikdy nebyl.

 
EN: Pantanal was another place that we decided to visit . And it was definitely the best decision because that was a highlight of our travel. The journey from Rio was again very long. Brazil is really a huge country and distances are equivalent to it here. In one place we crossed the river Paraná over loooong bridge and there a few hours waiting for "something." To this day, I don´t knew why. Probably because the driver spoke to me in Portuguese and I caught every 20th word from him. I always thought that the Spanish and Portuguese languages ​​are very close together, and with knowledge of one of this languages it might be easy to understand the second one. In Brazil, we learnt that it is not like that. At least not for us. Even before our the first trip to Brazil, we had a look intoPortuguese dictionary, which seemed to us very similar to Spanish one. So we thought it would be "OK" when we already understand a little Spanish. Written language is very similar, but the pronunciation is quite different. We do not understand here any word. Fortunately, poeple in Brazil speak more English than in other countries of South America, good for us:-)Bus journey was interesting at one point to the fact that there traveled more drivers than passengers. The route crosses about a lot of lines and the drivers are to be transported back and forth. That´s just my explanation:-)We came to the city of Campo Grande, over 1400 km away from Rio, to the western part of southwestern Brazil. From here it is "a stone's throw away (5 hours drive) to southern Pantanal, the giant wetlands (the largest in the world), occupying an area three times larger than the Czech Republic. Pantanal is only a small part of the vast Brazilian plains occupying the whole area as Western Europe. This site features the largest fauna diversity after the Amazon. With much easier access than in the Amazon, this is the place to watch most of tropical animals in the world, perhaps the best ever. So we could not miss it. Interesting is water level in Pantanal. After rainy season water level rises here three meters above average level and everything around is flooded. Fish are spread everywhere and their predators have a hard hunting. Caimans can be then dangerous. Another six months the watter is at a minimum, catching fish is very easy for predators, so they ignore humans. We had the watter at the minumum - so super for observation plus the possibility of swimming in river with predatory piranhas!Once in Campo Grande we booked four-day tour into the Pantanal by the same agency that runs hostel where we stayed the night. As a thank we booked the tour, we got the night and breakfast for free. It was a pretty good deal, and just hope that the whole stay in the Pantanal will be a great experience. With the tour was promised to get accommodation and meals at the lodge by the river Paraguay, and several activities during which we will have the opportunity to observe wildlife. The price inclueded the jeep safari, boat trip on the river Paraguay, Piranhas fishing, horse riding, trekking and night boat tour. Each activity should take about 2-3 hours, and two activities were scheduled per day. There are plenty of agencies offering Pantanal tours and it is hard to choose the best one. We read many reviews for some of them. Not all are reliable and don´t always fulfill what you pay for. It's always a bit of a gamble.We were lucky that everything went as it should, and we were with our stay in the Pantanal very happy. The day regime was as follows. At 6 am breakfast, at 7 am to set off with a guide for the first activity. Around 11 am was a return to the Lodge, where was great lunch awaiting us. After lunch rest, and about at 2 pm we were ready to go off for another activity. That lasted until about 5 pm. Around 6 we had dinner. If we, or some other group was out for Piranhas fishing this day, we had fried Piranhas for dinner (it has a lot of bones, so I had to east alwasy at least 3). All the activities were great and allowed us to have different experience and different option to spot some animals. We saw a large number of Caimans, Piranhas, capibaras (the largest rodent in the world's growing into the size of the pig), anteater, river otters, armadillos, wild pigs, deer, countless herons, birds and flightless birds, ostrich emu, giant parrots, toucans, monkeys and also a symbol of Pantanal - a giant water bird Tujuju. I would love to be a zoologist, and describe here al what we saw, but it would go beyond this blog. Unfortunately I am not a zoologist, and I am glad that I remembered at least a few of what we saw. It was great experience! So many animals in such a small area, as can be seen here, perhaps nowhere else in the world can be. Only during the boat tour down the river there was so many animals to see, either in the water, above water, or on the land, that my camera almost fired out. Only the mosquitoes were very annoying here. Especially in the evening, we were being eated alive by them. We could sprey as much repelent as we could, but mosquitoes bit us over our pants and shirts. Fortunately, there is no malaria or other tropical disease, so we did not have to worry so much.The best activity was definetely Piranhas fishing, we were lucky enough to attend twice, each with a different guide and another group of tourists. And every time with a little different experience. One guide prefers fishing from the shore when you're standing waist-deep in water. With the second one we fished from a boat. We are not fishermen, but what happened here, would satisfy even the greatest anti-fisherman. It was enough just dip a piece of meat with a fishing line into the river and there was piranha on it in a second. It was then only about happiness and skill to hack the fish properly and pull out. Within an hour we had so many fish that it was more than enough for dinner for all participants and our  guides and their family members. So we fished then only the greatest Piranhas. Interestingly, although Piranhas are very predatory with huge teeth (seriously sharp as a saw- one Australian guy experienced personally when piranha bit his finger over the nail), its very safe to swim in river, those piranhas don´t attack humans. Our guide let us all jump into watter from boat in the middle of the river. He made us sure that the piranhas or caimans won´t care about us. We believed. Once everyone was in the water, by the way he said that sometimes happens that arrives a 7-meter long anaconda trying to bite someone in the leg or will try to download under the water! Most people fled back onto boat, only the most courageous remained and took advice from guide that is just necessary constantly swim, then Anaconda is afraid to attack any humman. Either way it was great experience! Swim in the river full of Piranhas, Caimans and Anacondas, one does not experience it every day!During our four days stay, we met some great people. Tours take place here every day, so every day new tourists arrive and others leave. There were constantly about 10 tourists in the lodge with us with whom we shared all of our time. All guys were cool and especially evenings were fulfilled by stories and sharing experiences of everybody´s travel in South America. Many of them became our good friends, and some of them we met during our later travel in Bolivia, where we were heading further.This is probably the right time to mention that traveling is not just about getting to know new places, cultures and local traditions, but also about encountering with other travelers and adventurers. Such evenings with talks about travel experience are often more interesting and more fulfilling than some days spent in bus by 20-hour ride. And there is nothing better than when you meet in Brazil by chance your "old" friends, with whom you hiked two months ago somewhere in the south in Patagonia. It then comes immediately volley of questions, where we have been, where we're going, what we experienced, etc, etc. The vast majority of tourists that we keep meeting here every day wherever we go are mostly Australians (can´t believe if there is anybody left in Australia:-))), then Americans, Israelis, New Zealanders, Dutch, Germans, French and Belgians. Occasionally we meet some Britains, Swiss, or Canadians. We have not met any Czechs yet except the great party of four from Jihlava down in Patagonia and a Czech travel agency, which wanted to show their tourists the whole South America in 14 days.Pantanal was truly successful for us. And aside from riding when my horse was only interested in eating the grass, making shits everywhere and all the time, and by taking the direction and speed when he wanted (not me), so it was great :-) I would be bad jockey, I guess.
Slideshow Report as Spam

Post your own travel photos for friends and family More Pictures

Use this image in your site

Copy and paste this html: