6 times border cross in two days! Iguazu falls

Trip Start Feb 25, 2012
1
23
54
Trip End Aug 13, 2012


Loading Map
Map your own trip!
Map Options
Show trip route
Hide lines
shadow

Flag of Argentina  ,
Wednesday, April 25, 2012

English translation is below


CZ: Z hraničních přechodů už nám jde hlava kolem. Kdybychom spočítali, kolikrát jsme již tuto proceduru za dobu svého cestování v Jižní Americe absolvovali, asi bychom se ani nedopočítali. V Patagonii mezi Argentinou a Chile to bylo chvílemi na denním pořádku, tady to bylo snad ještě horší.

Trojúhelník tří zemí na severu Argentiny, jihu Brazílie a východě Paraguay je vážně velice rušné místo. A to zejména díky jednomu z největších turistických magnetů Jižní Ameriky – Iguazu falls – kaskády obřích vodopádů průměrné výšky kolem 100 metrů a celkové šířky 2700 m, kdy se řeka Iguazu v tropickém lese na hranicích mezi Brazílií a Argentinou propadá o sto metrů níž a vytváří tak tyto nádherné vodopády. Mnoho lidí sem míří jen na den či dva z dalekého Buenos Aires a hned zas frčí zpět. Minout tak například paraguayské Ciudad del Este nebo zmíněnou obří nádrž Itaiupu dam. My si tu čas udělali a chtěli vodopády vidět jak z brazilské tak i z argentinské strany.

Z Ciudad del Este (Paraguay) jsme tedy pěšmo překročili hranice do Brazílie. Vůbec nikdo si nás nevšímal, byl tu totiž mumraj jak na asijské tržnici. Po předchozí zkušenosti jsme však věděli, že potřebujeme razítka. Paraguyské výstupní jsme dostali, v Brazílii však nebylo nikoho, kdo by nám je dal, nikdo se nestaral, tak jsme si do Brazílie prostě přišli po svých bez jakékoliv kontroly. Snad z toho zase nebudou potíže. Jako na potvoru začalo lít jako z konve a nepřestalo až do doby, kdy jsme se sáhodlouze několika busy dopravili až k vodopádům, v úporném dusnu a vlhku. Tam naštěstí jakžtakž pršet přestalo, takže jsme mohli relativně v suchu obdivovat toto přírodní monstrum. Až nám z toho spadla brada! Iguazu jsou naprosto úžasné. Ikdyž očekáváte mnoho, zážitek z nich ještě předčí vaše očekávání. Všemu tomu tu dolaďuje úžasný tropický les s bohatou flórou i faunou kolem. Po několika hodinách, kdy jsme všechny cestičky s výhledy prolezli sem a tam, jsme se vydali navečer zpět do města Foz de Iguazu a dále s cílem překročit hranice do Argentiny do města Puerto del Iguazu. V Argentině bylo lepší ubytování a zázemí pro další průzkum vodopádů z argentinské strany. Čeho jsme se obávali, to se stalo. Při výstupu z Brazílie nám dělali na hranicích problémy, že nemáme vstupní razítka. Co jsem zapomněl zmínit, byl fakt, že v Brazílii se mluví Portugalsky. Když už jsme konečně začali vcelku rozumět španělsky, tady na nás začali bafat portugalsky. Asi po 10 minutách konečně pochopili, že s námi se portugalsky nedomluví, a že vystupujeme z Brazílie ještě ten den, kdy jsme ráno vstoupili, tzn. že se zas tak moc nic neděje, že nemáme razítka. Takže nás pustili. No nám bylo od začátku jasné, že nás pustí tak i tak, pač by s námi stejně nic jiného neudělali. Byla to jen otázka času, až se byrokraticky úředník namlsá své důležitosti a přestane prudit. V podstatě v tomto trojúhelníku zemí Brazílie, Argentina, Paraguay je v hraničních přechodech takový chaos, že snad ani sami úředníci neví, co mají dělat. Především díky vodopádům je tu takový šrumec, že je tu tisíce lidí, kteří překračují hranice bez razítek v pasu. Jediná země, která v tom má trochu pořádek, se zdá být Argentina.

V Puerto Iguazu jsme ještě tu noc zažili obrovský slejvák, kvůli kterému jsme se museli v hostelu v noci stěhovat z pokoje do pokoje, neboť v tom našem nám začalo kapat na hlavu. Následující ráno jsme nemeškali a vyrazili na vodopády na argentinské straně. Zde je toho k vidění ještě více než na brazilské. Nachodili jsme tu celý den mnoho kilometrů a nestačili se té hučící padající vody ze všech stran ani nabažit. Oproti předchozímu dni jsme měli dnes slunečné počasí, takže i vodopádová sprcha, kterou jsme tu dostali, nám nevadila.

V Iguazu se opět lámal chleba. Náš prvotní plán zněl, směřovat zpět do severní Argentiny a dále pouští Atacama přes Chile do Bolívie. Avšak otevřela se nám nová možnost jet se podívat do největších mokřadů (wetlands) na světě – do Pantanalu v Brazílii, kde je vcelku jednoduché spatřit vůbec největší množství tropické divoké zvěře, jako jsou anakondy, krodokodýli, kapibari, pumy, jaguáři a spousta druhů ptactva a papoušků, v celé Jižní Americe i na světě. Odtud by se dalo vcelku snadno překročit do Bolívie. Minuli bychom tak jen sever Argentiny s Atacamou, ale to jsou stejně jen pouště, které uvidíme tak i tak v Bolívie. A mnohem hezčí. Rozhodli jsme se tedy pro Pantanal. Když už jsme se tedy pouštěli do té Brazílie, napadlo nás, že by nebylo od věci, podívat se i do města Rio de Janeiro na pobřeží Atlantiku. Byla to sice dlouhá cesta, ale co už. Čas nato máme a trocha brazilské samby a teplého moře by bodla. Bylo rozhodnuto, jedeme do Ria!

EN: We are fed up of border crossings. If we counted how many times we had to cross the border in South America during our travel, we would not be able to count it even. In Patagonia, between Argentina and Chile, it was sometimes like a daily routine. Here perhaps even more often.
The triangle of three countries, northern Argentina, southern Brazil and eastern Paraguay is really very busy place. And thanks to one of the biggest tourist magnets of South America - Iguazu Falls - giant waterfalls cascade with an average height of 100 meters and overall width of 2700 m, where the Iguazu River, in the tropical forest on the border between Brazil and Argentina falls, a hundred meters down, creating these beautiful waterfalls. Many people come here just for a day or two from Buenos Aires and go or fly back as soon as they spot falls. Most of them miss Paraguay's Ciudad del Este and giant Itaiupu dam. We had time to explore this places and wanted to see the falls from both the Brazilian and Argentine side.
From Ciudad del Este (Paraguay) we crossed the border into Brazil, simply by walk. No one paid any attention to us, the border cross was so busy as in any Asian marketplace. After previous experience we knew that we need a stamp. Paraguyaen exit stamp was easy to get, but in Brazil, there was totally nobody to stamp our passports, no one cared, so we just came to Brazil, and if they did not care, we did not either. Hopefully no problem will come.

Unfortunately our travel in Brazil began with heavy rain and did not stop until we came to watterfalls after several buses change. There we were very lucky that rain heavy stopped and turned into ocasional showers. Iguazu are absolutely amazing. Even if you expect a lot, still experience exceeds your expectations.  After several hours when we finished all the paths with views in the evening, we went back to Foz de Iguazu city, and later the same evening to cross the border to Argentina to Puerto del Iguazu. There is better backpacker´s accommodation in Argentina. What we feared it happened. When we tried exit Brazil we were asked for entry stamp. What I forgot to mention was the fact that Brazil speaks Portuguese. When we finally started to be fine with spanish, here comes Portuguese. After about 10 minutes officiers finally realized that there is no communication in Portuguese with us, and they suprisingly switched into pour english. They finally realized that we entried Brazil the same day as we are leaving now (we were telling them this from the beginning). Finally they let us go. Well, we were quite sure from the beginning that they let us go, cause when we enter and exit Brazil in one day, we technically don´t need stamp in passport. It was only a matter of time until the officiers stop to show their importance. In fact, in this triangle of  countries Brazil, Argentina, Paraguay, border´s are in such chaos that perhaps not even the immigration´s officiers know what to do. Mainly due to falls, there is big traffic, that there's thousands of people crossing the border without stamps in the passport. The only country that cares, seems to be Argentina.
In Puerto Iguazu we experienced heavy night rain, ​​for which we had to move from room to room in hostel, where we stayed. Next morning we went to see the waterfalls on the Argentine side. Here we spent whole day walking and admiring falls and could not get enough. Compared to the previous day we had sunny weather today, so the waterfall shower, what we got here, we did not mind.
In Iguazu we stood again at fork where to go. Our first plan says to go back to northern Argentina and Chile throught the Atacama desert into Bolivia. However, once here, there comes another option to travel to Bolivia, via largest wetlands in the world - the Pantanal in Brazil, where is quite easy to see the biggest amount of tropical wildlife, such as anacondas, caimans, kapibari, mountain lions, jaguars and many species of birds and parrots in throughout South America and the world. From there should be quite easily to cross into Bolivia. In this case we would just miss north Argentina and chilean Atacama, but this is moreless just the same desert which we will see anyway in Bolivia. So we decided for Pantanal. When we are therefore going into Brazil, we thought it would be nice to look in the city of Rio de Janeiro on the Atlantic coast. It is long drive, but who cares! We should go for little Brazilian samba and warm up in Atlantic sea. So the final decision has been made – we are going to Rio!
Slideshow Report as Spam

Use this image in your site

Copy and paste this html: