Tango capital of the world, Buenos Aires

Trip Start Feb 25, 2012
1
19
54
Trip End Aug 13, 2012


Loading Map
Map your own trip!
Map Options
Show trip route
Hide lines
shadow

Flag of Argentina  ,
Saturday, April 14, 2012

English translation is below

CZ: Toto bude hodně těžký blog. Buenos Aires nám přineslo tolik zážitků a poznání, že ani nevím jak začít. Asi prostě,  tak jak to bylo.

V pátek 13. přesně v poledne jsme stanuli v Buenos Aires (dále jen BA) na hlavním nádraží, kam jsme přijeli z Mendozy. Několika turisty, které jsme dříve potkali, jsme byli varování, že nádraží v BA se hemží organizovanými zlodějíčky, a tak se máme nádraží co největším obloukem vyhnout. Ale jak se chcete vyhnout nádraží, když tam přijede? No nebudu to tu dloho popisovat. Žádné nebezpečí tam dle mého názoru nehrozí. A mohu hned na začátek řící, že ač jsme slyšeli a četli mnoho různých zpráv o okradeních a napadeních v BA, my jsme ničeho takového svědky nebyli a ani žádný náznak nějakého násilí nikde neviděli. A to jsme se pohybovali prakticky úplně všude v BA pěšky a to i v noci. Dokonce i neblaze proslulá chudinská čtvrť La Boca nám přišla v otázce bezpečnosti úplně normální nijak se výrazně lyšící od jiných čtvrtí BA.

První den byl především ubytovací, kdy jsme se sáhodlouze přecpaným a špatně klimatizovaným metrem, a poté dlouho pěšky, dostali na hostel, který jsme měli buknutý. Odhodili jsme batohy, a ač k smrti unaveni, vyrazili jsme ještě navečer do ulic BA. Prošli jsme hlavní třídu s obřím Obeliskem a přes budovu kongresu se vraceli pěšky na hostel. Chtěli jsme prubnout, jak to máme daleko do centra. Ale ani mapa ani moje GPS nelhala, a bylo to slušných 7 km chůze. No, propříště budem vážně raděj jezdit metrem:-) Tedy hned první večer a my se loudali šedivými ulicemi BA pěšky. Ale jak jsem už psal, my se tu za celou dobu cítili vcelku bezpěčně.

Druhý den jsme začali prohlídkou prezidentského paláce, který se proslul úřadováním predizenda Peróna a jeho mladé ženy Evy Peron, známe lidmi spíše jako Evita. Ta pocházela s chudé rodiny, argentinský lid ji miloval, zato jaká byla. Zemřela bohužel velice mladá ve věku 33 let. Odsud jsme se odpoledne odebrali do moderní drahé čtvrti Puerto Madero, a den skončili dlouhou procházkou v Reserva Ecologica, což je obrovský kus zeleně ponechané napospas na oceánském břehu v BA.

Většinou cestování metrem máme rádi. Je to rychlé, pohodlné a moc to nestojí. Ovšem tady v BA jsme si metro příliš neoblíbili. Jednoznačně nejhorší metro, jakým jsme kdy cestovali. Vlaky jsou tu velmi staré, jízdní řád dost pokulhává, mnohdy se stalo, že vlak dlouho nepřijel, tudíž bylo nádaží narvané k prasknutí. Pak se to vše nacpalo do vlaku, div že se lidé neumačkali. V noci se nám i stalo, že vlak už nepřijel vůbec, idkyž metro stále jezdit mělo. Jednou sme byli svědky, jak se na jednom z hlavních křižovatek metra během dopravní špičky náhle změnily trasy jízdy vlaků, kdy místní měli plné hlavy práce se zorientovat, natož pak my. Co je však nejhorší, je klimatizace. Zde v metru, zdá se, totiž vůbec nefunguje. Anebo velice špatně. Cesta metrem byla vždy tak na pokraji kolapsu, zejména v dopravní špičce. Občas jsme raději šli pár stanic pěšky, než se cpát v nedýchatelném metru. Co nás naopak občas mile překvapilo, byl fakt, že před určitzou hodinou ranní a po určitě hodině večerní bylo metro v celém BA prostě zdarma. Nikdo neprodával ani nekontroloval lístky.

Třetí den jsme vyrazili do čtvrti La Boca, chudinská čtvrť nedaleko centra, která je však velice bohatá architekturou malovaných domů a také folklórem. Tančí se tu tango, a to prakticky všude. Zprvu jsme byli opatrnější a raděj následovali, to co říká knižní průvodce, že máme jet přímým busem až do centra Boci a necourat se krajními ulice. Kvůli bezpečnosti. Čekání na bus v neděli ráno byl však na dlouho, že jsme se později na autobusy vykašlali a Bocu prochodili pešky křížem krážem bez jakýchkoliv potíží. Centrum Boci bylo v neděli nacpané turisty, kteří tu přijeli obdivovat barevně zdobené domky a tango show, které se dělo na každém rohu či u dveří restaurací. Navštívili jsme rovněž fotbalový stadion, kde hraje jeden z nejslavnějších fotbalových klubů světa Boca Juniors. Sochy či jiné podobizny Maradony jsou po celé Boce doslova na každém kroku. Několik překupníků se nám tu snažilo prodat předražené lístky na fotbalový zápas Boci, který měl být ve středu. My o tento zápas měli velký zájem. Avšak nebyli jsme ochotni platit několikanásobně víc, než kolik se lístky běžně prodávají. Všude na internetu se z reakcí od turistů můžete dočíst, že koupit si sám lístek na fotbalováý zápas v BA je prakticky nemožné. Že to stojí spousta námahy, času, atd atd, a že jediná možnost a to doporučovaná, je zaplatit si lístek i s průvodcem přes agenturu. To nám přišlo trochu ujete, že bychom si měli brát ještě průvodce na fotbalový zápas. Nenechali jsme se odradit nikým a ničím a následující den v pondělí ráno v 10h se rozhodli naklusat zpět ke stadionu s cílem si lístky koupit sami stůj co stůj.

Z Boci jsme se ten den ještě vydali pěšky do vedlejší čtvti San Telmo, kde se rovněž tančí tango. Práve tu probíhal nědělní trh. Zde bylo lidí a turistů abnormálně moc. Ulice byly totálně plné a nedalo se zde skoro ani chodit. Zde jsme se pouličních zlodějíčků trošičku obávali, neboť to tu bylo na krádeže jako dělané. Když si však člověk dá majzla, tak si myslím, že si dokáže věci uhlídat téměř kdekoliv. V San Telmu se také dělají vyhlášené argentinské steaky. Bylo by hříchem si na něj nezajít. Ptali jsme se po nějaké doporučené restauraci na info centru. Ale v tom obřím mumraji jsme si nějak popletli restaurace a vlezli úplně do jiné. To jsme poznali ve chvíli, kdy nám naservírovali talíře na stůl. Určitě to nebyl ten nejlepší steak, kterým by se Argentina mohla pochlubit. Ale co už. Jíst se to dalo a já měl v tu chvíli hlad jak tygr, že bych snědl snad úplně všechno. Takže mně to bylo vlastně jedno. Pokaždé není posvícení, a na ten vyhlášený steak si jistě ještě zajdem.

Čtvrtý den, pondělí, jsme začali už zmíněným poklusem na stadion Boci s cílem koupit lístky na středeční zápas Boca vs. Zamora (venezuelský tým). Očekávali jsme obrovské fronty hulákajících fanoušků bojujících o tikety. Nic takového se ale vůbec nedělo. Ve frontě jsme čekali sotva 5 minut a už drželi lístky na sezení ve střední části stadionu s nejlepším možným výhledem! A to za třetinovou cenu, než co bychom zaplatili někomu na ulici. Bylo to tak jednoduché, že to nemohlo být jednodušší! Po cestě přes San Telmo jsme se pro zajímavost stavili v infocentru a zeptali se na cenu lístky přes agenturu. Cena byla 6ti násobná a navíc nám bylo dobře anglicky mluvícím zaměstancem sděleno, že jinak než přes agenturu se lístky koupit nedají, pokud nejsme členy fanklubu Boca Juniors. Že i on sám jako argentinec by neměl na tiket nárok. Tomu jsme se usmáli a ukázali mu lístky, které jsme před hodinou sami u kasy zakoupili. Nemohl tomu uvěřit a už raděj nic neřikal. V BA jsme se opět a znovu přesvědčili, že člověk může číst množství důvěryhodných informací, slýchávat různá doporučení a story jiných, ale realita je ve finále jiná, a mnohdy je lépe dát na svůj zdravý úsudek a rozum. Máme pocit, že Jižní Amerika je toho plná.

Měli jsme skutečně radost. Uvidíme na vlastní oči nejlepší argentinský a jistě i světový fotbal v celé své parádě! To bude něco!

Ještě v Boce jsme narazili na optiku, kde si Romča objednala výrobu nových optických brýlí, neboť o ty své přišla někdě na cestě při trekování v Patagonii. Nikdy se už asi nedozvíme kde a kdy je vytratila. Jsou situace, kdy se chytáte za hlavu, že ste se daný jazyk neučili poctivěji. Teď jedna z těch situací přišla. V optice jsme se potřebovali s prodávajícím domluvit na přesných parametrech a všemu potřebnému okolo výroby brýlí. Samozřejmě ve španělštině. Velmi zřídka tu člověk narazí na někoho, kdo ovládá jiný světový jazyk. No, zvládli jsme to, jak jinak. Postarší pán byl velice ochotný a naštěstí s námi trpělivýJ Byla to pro nás velice dobrá lekce španělštiny. Zbytek pondělního dne jsme strávili ve čtvrti Palermo, kde se nacházo největší městské parky plné zeleně a občas i zvěře. Ani nevím jak a zatoulali jsme se až na dostihovou dráhu, kde jsme pozorovali dostihy. Sázející tu vyváděli jako zběsilí. Když už jsme se rozhoupali, že bychom si také pro srandu vsadili, i přesto, že o dostizích nevíme vůbec nic, proběhl poslední závod a bylo po všemJ Ještě večer po cestě na hostel jsme se stavili pro hotové brýle. V ceně brýlí jsme tu měli druhou lekci španělštiny. Pán byl velice hodný, vyptával se a měl velký zájem na tom, aby byly brýle v pořádku. Zřejmě i proto, že jsme mu udělali jeho největší kšeft týdne, možná i měsíce.

Čvrtý den bylo na čase vydat se do čtvrti Resoleta, kde se nachází zřejmě největší atrakce Buenos Aires, hřbitov. Ano hřbitov. Takový, který se nikde jinde na světě nevidí. Než hřbitov místo přípomíná spíše malé město plné neuvěřitelně zdobených pomníků, kaplí, řekl bych dokonce i kostelů a katedrál. Naprosto něco neskutečného! Jsou zde pochování především významní argentinští občané, ale najdou se tu hroby i středních a nižších tříd. Zprvu jsme se zůčastnili prohlídky s anglicky mluvícím průvodcem. Poté sme se zde ještě dobré 3 hodiny potulovali sami a žasli, jak zdobené hroby mohou být. V BA je super věcí, že na mnoha místech je možnost zůčástnit se tůry s anglicky mluvícím průvodcem a to navíc úplně zdarma. V tomto ohledu je BA velice vstřícné. Zbytek dne jsme strávili ve čtvrti Resoleta, navštívili Art Museum a další zajímavosti.

Buenos Aires je vskutku úžasné město, které toho nabízí tolik, že není možné vše v tak krátké době ani vstřebat. Dalo by se tu chodit a objevovat hodně dlouho. Přitom každá čtvrť tohoto města je svým způsobem jiná a nabízí zcela jiný obraz a jiné zážitky. Navštívili jsme již mnoho světových měst na 6 kontinentech světa, ale je jen velmi málo takových, které by se mohli srovnávat s Buenos Aires.

Nastalo den pátý, pro nás den s velkým D. Den fotbalu. Od rána jsme toho byli plní. Behěm dne jsme ještě oběhali místa kolem centra, která jsme nestihli a chtěli vidět, než opustíme BA. Do Boci jsme se přesunuli raději zavčas, abychom se vyhnuli tlačenicím v dopravě. Zašli jsme si ještě znovu do centra Boci na tango show a dali si jedno předražené pivo. Mnohde už vážně neví, co by zato chtěli. Na stadion jsme se odebrali s dostatečným předstihem. Vše proběhlo v pohodě, jen jsme si blbci neuvědomili, že půjdeme přes security, a tudíž jsme přišli o kvalitní švýcarský nůž, a nějaké bagety s pitím, co sme si nesli sebou. Čert vem jídlo, ale ten nůž nás mrzel hodně. Ne tak kvůli obchodní ceně ale ceně úžitkové. Víme dobře, že takové věci jsou mnohde na cestách těžko k dostání, a když už, tak nevalné kvality. Budem muset sehnat co nejdřív nový, bez švýcarského nože jsme na cestě po světě polovičníL

Co dodat k nelepšímu světovému fotbalu? Byla to bomba. Neskutečný zážitek. Boca vyhrála 2:0, naprosto zaslouženě, musím dodat. Fotbal byl úžasný. Hrají vážně jako bohové. Naše česká liga se může jít úplně zahrabat, ať si myslí, kdo chce, co chce. Dostali by tu 10 nula a šli by dom spráskaní jak psi! Atmosféra na stadionu byla úžasná! Celých 90 minut hřměl celý stadion za zpěvu nádherných hymen. Žádné plané řvaní do větru, ale krásné zpěvné melodické hymny, při kterých se chtělo člověku tančit. Bylo to jako na obřím koncertě. Fanoušci vlastně zpívali už hodinu před zápasem, takže ten koncert byl mnohem delší než samotný fotbalový zápas. Parádní podívaná a zážitek, který bych každému přál. Cesta ze stadionu až na hostel proěhla v pohodě. V davu lidí jsme se nějakýcm způsobem dostali pěšky na metro a pak na hostel. Ještě u stadionu jsme se snažili najít místo, kde měly údajně být zabavené věci při security, že bychom si zde vyzvedli náš nůž. Po chvíli jsme ale naznali, že to nemá smysl a marníme tu akorát čas.

Na hostel jsme se dostali pozdě v noci a ráno museli ještě za tmy vstávat, neboť jsme měli zakoupené lístky na loď do uruguayského městečka Colonie del Sacramento.

V BA se nám lámal chleba. Popravdě,  naše dosavadní cestování přes celou Patagonii mělo jasný směr a cíle. Až  sem do BA. Odsud dál se nám otvíralo mnoho cest a my prakticky od začátku řešili kudit se vydat. Měli jsme jasné určité destinace, kam se chceme podívat. Celá Bolívie, Peru a Kolumbie, v tom nám bylo jasno. Ale co mezi tím, a jak to vše nějak rozumně skloubit, bylo otázkou. Nicméně rozhodli jsme se, že se na skok podíváme vedle do Uruguaye.

Ještě dodatky k BA:

Už se tu nepotloukají žádní pouliční psi jako dole v Patagonii

Argentinské ženy jsou, jak jinak, než hezkéJ a prý i muži, dodává Romča

V oběhu je údajně mnoho padělaných pěněz. Člověk by si tedy měl dávat při placení bacha.

BA, tak jako celá Argentina, je známa svým nejlepším hovězím masem na světě. Steaky jsou tu vyhlášenou pochoutkou. Tango je argentinský tanec číslo jedna.

Lidé, žádající vás o peníze na ulici, tu existují, tak jako všude ve velým městech po celém světě. V BA máme ale pocit, že to dělají tak nějak jinak. Slušně a zdvořile. To bude asi hlavní důvod, proč jim tu lidé dávají více pěnez, než je obvyklé například v Evropě, čekož jsme si tu všimli.

Pozoruhodné je rovněž pozorovat dav lidí například v metru. Z evropských velkoměst známe, že lidé z metra nebo na metro v každodenním spěchu pádí nebo přímo sprintují, aby jim něco neuteklo. Tady nikdo neběhal. Na jezdících schodech mohl člověk v klidu stát vlevo, blokovat všem lidem cestu, ale nikdo se netlačil dopředu s cílem všechny předběhnout. To například v Praze bý vás dav lidí ukamenoval, kdybyste jim na eskalátoru blokoval průchod (sprint) vlevo.






 EN: This blog will be very difficult. Buenos Aires has brought us so many experiences and knowledge that I do not know how to begin. Just as it was.On Friday 13 exactly at noon, we came to Buenos Aires (from now only BA) on the main railway station, where we came from Mendoza. Few tourists we met earlier, we have been warning that the station is crawling with BA organized thieves, so we should avoid station as far we can. But how do you want to avoid the station of your arival? Well I mek it shorter. There is no danger in my opinion here. And I can say that although we have heard and read many different reports of robbery and assault in BA, we have no such witnesses The came to hostel and just left our backpacks, and though tired to death, that same evening we went to the streets of BA. We walked the main street with a giant Obelisk and the Congress building across the back foot to the hostel. The next day we began a tour of the presidential palace, which is famous for president Peron and his young wife Eva Peron, known more as Evita. She was born in poor family, Argentine people loved her of her personal altirude. Unfortunately she died very young at the age of 33 years. From there we took the afternoon to expensive modern district of Puerto Madero, and the day ended a long walk in the Reserva Ecologica, which is a huge piece of green left to the ocean shore in BA.Mostly we like to travel by subway. It's fast, easy and cheap. But here in BA, it was differnet. Definitely the worst subway, which we have ever traveled. Trains are the very old, the timetable is not good, sometimes it happened that the train did not arrive, co the station is then overcrowded. At night it happened to us that the train had not come at all, even that shoudl still drive. Once we have witnessed how one of the major intersections during rush hour metro suddenly changed the route the trains. But what is worst, the air conditioner. Here in the metro, it does not seem to work.The third day we went to the district of La Boca, which is very rich in architecture, painted houses and folklore. Tango shows are practically everywhere. Boca was packed with tourists , who had come to admire the color-decorated houses and tango show, which happened on every street corner or at the door of restaurants. We also visited the football stadium, where he plays one of the world's most famous football clubs Boca Juniors. Statues and portraits of Maradona are all over Boca literally at every step. Several dealers, tried to sell overpriced tickets to us for a football match Boca, which will be played on monday. We were interested in this match. But we were not willing to pay several times more than the tickets normally sell. Everywhere on the internet from the reactions of tourists you can find that buing any ticket for the match in fBA is virtually impossible. It costs a lot of effort, time, etc etc, and that the only option, and its recommended, is to pay your ticket with a guide through the agency. We did not want to be discouraged by anyone or anything and the next day on Monday morning at 10h decided to come back to the stadium to buy tickets.From Boca that day we went to the next-neighborhood of San Telmo, where tango shows  are too.  Its´s also famous for Argentinean steaks.  We asked for a recommended restaurant in infocenter. But somehow misled restaurant and wen into completely different. It certainly was not the best steak in Argentina. But what the hell. It was eatable and I was hungry like tiger. So I did not really care.On the fourth day, Monday, we went back to Boca the stadium to buy tickets for Wednesday's game vs. Boca. Zamora (Venezuelan team). We were expecting huge queues of fans shouting fighting for tickets. Nothing like that but never happened. We waited in the queue just 5 minutes and got seats ticker in the middle of the stadium with the best view! And for third of the price than what we would pay someone on the street. It was so simple that it could not be easier! On the way through San Telmo, we stopped in for fun in information center and asked the price of tickets through an agency. The price was 6-times morw wqhat we paid and in addition we were well-informed by good English-speaking employee-that otherwise than through an agency we are not allowed to buy the tickets if we are not members of the fan club Boca Juniors. So we smiled and showed him tickets what we bought an hour ago.We were really happy. We'll witness the best Argentine and world football in all its glory! That would be something!Still in Boca we came to optics, where we needed to order new optical glasses for Romca, because she lost them somewhere in Patagonia. There are situations when you regret you did not learn language better. Now one of those situations came up. In optics, we needed the seller to agree on the exact parameters and all around the production of needed glasses. Of course in Spanish. Well, we did it, of course. An elderly gentleman was very helpful and patient with us, fortunately, J It was very good for us Spanish lessons. Monday's rest day we spent in the district of Palermo, where the largest urban parks full of greenery. In the evening on the way to the hostel we stopped for finished glasses. We had another lesson in Spanish. The man was very good, hehad a great interest in the glasses were fine. Probably because we made him his biggest deal of the week, maybe even months.In the fourth day it was time to go to district Resoleta which is probably the biggest attractions of Buenos Aires cemetery. Yes cemetery. which can not be seen anywhere in the world. More than cemetery it loos like more as a small town full of incredibly ornate monuments, chapels, I would say even the churches and cathedrals. Absolutely something incredible! It holds particularly important Argentine citizens, but there are also the graves of middle and lower classes. At first, we participated with English-speaking tour guide. Then we spent a good 3 hours wandering alone and were amazed how the graves may be decorated. In BA is a great that in many places tjhere is the opportunity to participate in tours with English speaking guide. The rest of the day we spent in the district Resoleta visited the Art Museum and other attractions.Buenos Aires is a truly amazing city that offers so much. You could be there discovering a long time. However, each district of this city is somehow different and offers a completely different picture and different experiences. We have visited many world cities on 6 continents of the world, but there are very few ones that could compare with Buenos Aires.There was a fifth day, for us the day with a big D.Football.  We moved to Boca rather early to avoid troubles. Everything went fine, we just idiots forgot that we have to go through security, and therefore we lost quality Swiss knife, and some sandwiches with a drink, what we were carrying him. Damn the food, but the knife bothered us much. Not so much because of price. We know well that such things are often on the road hardly available, and if anything, poor quality. What to add tothe best world football? It was a bomb. Unreal experience. Boca won 2-0, quite deservedly, I might add. Football was amazing. The atmosphere in the stadium was amazing! 90 minutes thundered the whole stadium singing the beautiful anthems. No wild shouting into the wind, but beautiful melodic singing hymns, in which the man wanted to dance. It was like the giant concert. The fans actually sang an hour before the match, so the concert was much longer than the actual football game. Great experience that everyone would like. We got to hostel very late in the night and in the morning had to get up in darkness, because we had purchased tickets for a boat to Uruguay town of Colonia del Sacramento.In fact, our current travel across Patagonia has a clear direction and goals. Up here in BA. From here on, we have broken many ways. We have clear destinations in Bolivia, Peru and Colombia. But what all to see before Bolivie, that was still question. However, we decided that the next step will be Uruguay.
 More additions to the BA:There are no more street dogs like  in PatagoniaArgentine women are, of course, nice J as well as men, says RomcaThere us a kiot of false money.  One should be careful when paying.BA, Argentina as a whole, is best known for its beef in the world. Steaks are the renowned delicacy. Argentine Tango is a dance number one.People asking you for money on the street here, as everywhere in the metropolis around the world. In BA but we feel that somehow they do it differently. Fairly and politely. That is probably the main reason that people give them more money than is usual in Europe, for example.Notable therwe is no rush in subway. Among the European cities we know that people in the subway in their daily rush run or even sprint. Here, nobody do  run. On the escalator, one could block the way for all people, but nobody did not push forward in order to overtake all. For example in Prague you would you be stoned by crowd, if you block the passage of the escalator and not let the running crowd pass you.
 
Slideshow Report as Spam

Post your own travel photos for friends and family More Pictures & Videos

Use this image in your site

Copy and paste this html: