South America - final calculation

Trip Start Mar 16, 2011
1
52
146
Trip End Feb 26, 2014


Loading Map
Map your own trip!
Map Options
Show trip route
Hide lines
shadow

Flag of Colombia  ,
Monday, August 13, 2012

English translation is below

CZ: Cestování je jako droga. Čím více ho člověk má, tím více ho chce. Nevím, proč začínám tento blog zrovna takto, prostě to bylo první, co mě právě napadlo. Pravda to ale jistě je. Poznáváme to sami na sobě.

Nemůžeme uvěřit, že půl roku naší cesty po Jižní Americe skončilo. Jak jsme byli plni toho dobrodružného cestování, ani jeden z nás si nepřipouštěl, že tento den jednou nastane, a že to prostě skončí. V Bogotě před odletem jsme to málem obrečeli jako malé děti. Tam moc nás to táhlo zpět, jednoduše se otočit na podpadku a jet zase zpět na jih, že bychom to snad i málem udělali, kdyby jeden z nás naštěstí nevzal rozum do hrsti, a naznal, že prostě nastal náš čas tento kontinent opustit

Já to bral hodně nostalgicky. Trvalo nám celých 6 let, než jsme se sem dostali a tuto dlouho plánovanou cestu uskutečnili. Bylo to před 6 lety, kdy jsme se vraceli z Nového Zélandu, a přepadla nás obrovská touha jet prozkoumat Jižní Ameriku. Když už to tehdy bylo skoro na spadnutí, přivodil jsem si zranění kolene, které mi téměř na dva roky po vleklých potížích znemožnilo o takové dlouhé náročné cestě vůbec přemýšlet. Poté přišly 2 roky života a práce v Holandsku, kde se nám podařilo ušetřit potřebné peníze a také roční pobyt v Kanadě, který předcházel samotné cestě na jih. No a teď to vše, za čím jsme celých 6 let šli, skončilo. Vzpomínky, zážitky, a nová přátelství, to jistě nekončí, a to vše si odsud odvážíme. 

Nostalgie to byla silná i proto, že člověk má o takových dálkách vždy pochybnosti ve smyslu toho, zda bude v životě ještě někdy nějaká příležitost se do těchto končit vrátit. My však vždy ve skrytu duše doufáme, že se nějaká ta kariérní mezera ještě v tom dlouhém lidském životě najde, a snad se sem někdy budeme mít možnost vrátit.

Jižní Amerika nás příjemně překvapila hned po příletu a nepřestala překvapovat v kladném slova smyslu po celou dobu našeho pobytu. Člověk muže přečíst kupu moudrých knih, ale nic se nevyrovná tomu skutečnému prožitku. O Jižní Americe si spousta lidí myslí (tak jako i my mysleli), že je stále svým způsobem nebezpečná destinace. Dva Australani v důchodovém věku, které jsme potkali v Bolívii, nám vyprávěli, jak zde cestovali přes 30 lety. Tehdy to prý skutečně silné dobrodružství bylo. Dnes nemohou tento kontinent ani poznat. Vše se prý rapidně změnilo. Po naší zkušenosti můžeme klidně naznat, že Jižní Amerika je asi stejná nebezpečná jako kterýkoliv jiný kontinent. Například v takové Patagonii jsme se kempováním cítili bezpečněji než kdekoliv jinde. Když řeknu, že během půl ročního baťůžkování po Evropě nebo Severní Americe by člověka mohly potkat mnohem svízelnější a horší situace než zde, tak nebude daleko od pravdy, a mnoho cestovatelů by se mnou souhlasilo. Jižní Amerika je cestovatelský ráj. Snad nikde nebylo baťůžkování jednoduší než zde. Lidé jsou v pohodě, nekoukají po vás jako po exotickém zvířeti jako v některých asijských zemích, takže se zde citíte skutečně jako doma

Lidé jsou zde rovněž více kultivovanější a svojí mentalitou jsou nám, Evropanům, mnohem blíže než Asiaté. Nic to však neztrácí na exotice, což je na tom všem nejlepší.

Je velice težké říci, kde nebo co se nás líbilo nejvíc. To ani nejde, a nechceme něco takto škatulkovat. Přesto to trochu uděláme. Hodně často se nás nato lidé ptají, takže snad tímto uspokojíme ty, co jsou po tom lačni. Odpovíme však nepřímo a jednou větou.

Milujeme hory, takže Patagonie (Argentina-Chile) dostává určitě 20 bodů z 10 možných, v Bolívii jsme strávili nejvíce času ze všech zemí a v Ekvádoru jsme pořídili nejvíce fotek. A´t si to každý přebere, jak chce:-)

Tak dobře, zde je ještě jeden výčet:-)

10 věcí a míst, které byly pro nás to NEJ

-          trek kolem hory Fitz Roy, jižní Patagonie-Argentina,

-          stromy aurákarie a sopky v národním parku Huerquehue, severní Patagonie, Chile

-          město Buenos Aires, Argentina

-          vodopády Iguazu Falls, Argentina-Brazílie

-          pozorování fauny v Pantanalu, Brazílie

-          solné pole a pouště - Salar de Uyuni v Bolívii

-          výstup na horu Huayna Potosí 6105 m, Bolívíe

-          Macchu Pichu, Peru

-          pozorování velryb v národním parku Machalila v Ekvádoru

-          Národní park Tyrona u Karibiku, Kolumbie

Uf, ne, nejde to. Vybrat jen 10 věcí je šílené. Takže zde ještě několik dalších:

-          Ushuaia, nejjižněji položené město na světě, Ohňová země-Argentina

-          Trekování v Tores del Paine, jižní Patagonie, Chile

-          Stopem přes andský hřeben ze Santiaga do Mendozy s trekem k nejvyšší hoře Aconcagua

-          Ostrov Chiloe Island, Chile

-          Pozůstatky ruin po jezuitských misích plus přehrada Itaipu-druhá nějvětší na světě, Paraguay

-          Rio de Janeiro, Brazílie

-          Stříbrné doly v Potosí, Bolívie

-          Jízda na horských kolech nejnebezpečnější cestou světa – The most dangerous Road, z La Paz do Coroico, Bolívie

-          Trekováni v horách Cordillera Blanca v Peru

-          Třídenní pobyt v Amazonii v Ekvádoru

-          Hlavní město Ekvádoru Quito

-          Údolí Cocora s obřímy palmami, Salento, Kolumbie

I tak máme v mysli dalších desítky a stovky míst, které by na tomto listě jistě našly místo.

Teď trochu statistikyJ Co se ubytování týče, tak jsme nocovali přesně 90 krát v hostelu, 40 krát jsme kempovali ve stanu anebo pod širákem, 11 krát jsme museli vyhledat hotel, 14 nocí jsme strávili v buse anebo ve vlaku, a po zbývajících 15 nocí jsme hlavu složili na jiných místech jako například u hostitelů přes couchsurfing anebo v nějaké horské boudě či jinde. Celkem jsme v Jižní Americe strávili 171 dní a 170 nocí.

Naše cestování probíhalo téměř výhradně autobusem. Bylo to přesně 134 autobusových spojů, ať už se jednalo o pohodlné dalkové dvoupatrové autobusy či příměstké minubusy narvané k prasknutí. 27 krát jsme si museli vzít taxi, od klasických taxíků až po rikše či mototaxi. Po vodě jsme pluli celkem 16 krát, zahrnuto vše od několikahodinové plavby přes největší říční ústí na světě (Rio Plata, z Buenos Aires do Colonie v Uruguay) až po kánoj na řece v Amazonii. Cestování vlakem milujeme, bohužel vlakových spojů v Jižní Americe moc není, takže se nám všehovšudy podařilo naskočit do nějakého vlaku jen 5 krát. 8 krát jsme se svezli zdarma stopem, od 5 minutové jízdy až po tu nejdelší a nejdobrodružnější přes Andské nejvyšší vrcholy z chilského Santiaga do argentinské Mendozy. V šesti městech jsme měli možnost se svézt metrem (klasická kolejová podzemka, tak i elektická nadzemka), čtyřikrát jsme se projeli na jízdním kole, třikrát lanovkou někam na kopec, a 10 krát tomu bylo jiným dopravním prostředkem, zejména terenním jeepem někam do pouště, hor, či do pralesa. Jo a jednou jsme jeli na koni:-)

Asi nejkomfortnější jízdu jsme zažili v dálkovém buse z urguayuské metropole Montevideo do paraguayského města Encarnacion, kdy jsme cestovali v luxusním (ač levném) buse jen se třemi dalšími pasažéry. Mohli jsme si tehdy cestu užít skutečně jako králové. Naopak nejdivočejší noční jízdu jsme si zřejmě užili v Bolívii ze Santa Cruz do Sucre, denní nejdivočejší jízda to pak byla na korbě náklaďáku v horách Cordillera Blanca v severním Peru, a všemu tomu kralovala jízda minibusem do Tieradentro v Kolumbii. Avšak vše jsme šťastně přežili:-) Domů se však ještě nechystáme. Ještě jsme neskončili se Severní Amerikou:-)

EN: Travel is like a drug. The more you have it, the more you want. I do not know why I start this blog just like this, it was the first what came into my mind. We realize more and more that it might be true.

We can not believe that our travel round South America has just ended. As we were full of adventure travel, neither of us wanted to accept that this day will come. Before our final departure in Bogota we cried almost like little kids. We wanted just turn back and hit the road again back south, but fortunately one of us was enough wise and said, that we have to board the plane and leave, because our time here has simply fulfiled.

We were pleasantly surprised upon arrival and South America overall did not dissapoint us in any way throughout our stay. One can read a bunch of wise books, but nothing compares to the real travel experience. Many people still think how South America is dangerous place. Two Australians in retirement age, who we met in Bolivia, told us how they traveled here over 30 years ago. That was  really strong dangerous adventure for them. Today, they could not recognize this continent. As they said everything is rapidly changed. After our experience, we might claim that South America is about as dangerous as any other continents. Camping in Patagonia is likely safer than anywhere in the world. When I claim that half a year backpacking in Europe or North America might be lesser safe than here, I ´ll be not far from the truth, and many travelers would agree with me. South America is a traveler's paradise. Perhaps nowhere was backpacking easier for us than here. But still very exotic destination.

It is very difficult to say where or what we liked the most. It is inevitable, but many people ask for that, so hopefully this will satisfy those who are seeking for that. However we answer indirectly and in one sentence.

We love the mountains, so Patagonia (Argentina and Chile) definitely gets 20 points out of 10 possible, in Bolivia we spent the most time of all countries, and in Ecuador we took most photos. 

The best 10 what we have done or seen! 

-          trekking Fitz Roy, southern Patagonia-Argentina

-          Huerquehue National Park, nothern Patagonia, Chile

-          Buenos Aires, Argentina

-          Iguazu Falls, Argentina-Brazilia

-          Pantanal, Brazilia

-          Salar de Uyuni in Bolivia

-          Climb of Huayna Potosí 6105 m, Bolivia

-          Macchu Pichu, Peru

-          Whalewatching in Machalila National Park, Ecuador

-          Tyrona national park in Caribbean, Colombia

Uf, no, that´s impossible, to pick jist 10 places is insane. So here come some more:

-          Ushuaia, the southermost city in the world, Argentina

-          Trekking in Tores del Paine national Park, southern Patagonie, Chile

-          Hitchhike over Andean range from Santiago to Mendoza with trek to highest mountain, Aconcagua

-          Chiloe Island, Chile

-          Jesuit mission ruins in Paraguay

-          Rio de Janeiro, Brazilia

-          Silver mines in Potosi, Bolivia

-          biking The most dangerous Road, from La Paz to Coroico, Bolivia

-          Trekking in Cordillera Blanca, nothern Peru

-          Three days stay in Amazonia, Ecuador

-          The capital of Ecuador, Quito

-          Cocora valley with wax-palm trees, Salento, Colombia

Anyway, it come to our mind tens and hunderts of places what would find the place on this list.

Here come some numbers. Throughout our travel we spent 90 nights in hostel, 40 times we camped either in tent or just lying on the ground under stars, 11 times we had to look for a hotel, 14 times we spent night in long distance bus or train and 16 nights we slept in other places, like couchsurfing or mountainous refuchious or other. In total we spent 171 days and 170 nights in South America.

Throughout our trip we travelled particurarly by bus, that was in total 134 bus connections (from long distance comfortable buses up to crowded small minibuses in some town district), 27 times we had to take taxi (car, richsaw or mototaxi), we could boat the river or sea 14 times in total (included all from the longest journey across Rio Plata from Buenos Aires to Uruguay to short canoe trip down the river in Amazonia). We were lucky to get free hitch 8 times, all from 5 minute ride to the most adventurous one across Andean range from Santiago to Mendoza.We visited 6 cities where we could ride metro, 5 times we rode bicycles and 3 times took cable car up to the mountain or viewpoint. All the other transport, 16 times, we travelled by other way, particularly by jeep somewhere into desert, mountains or jungle. And once we rode a horse:-)

Some of these connectios were really tough, but most of them easy and straighward. We were lucky to survive all and taking only good memories with us:-)
Slideshow Report as Spam

Use this image in your site

Copy and paste this html: