Poas Volcano National Park, Costa Rica

Trip Start Mar 16, 2011
1
92
146
Trip End Feb 26, 2014


Loading Map
Map your own trip!
Map Options
Show trip route
Hide lines
shadow

Flag of Costa Rica  , Alajuela,
Saturday, January 19, 2013

Sorry, Czech translation only for now, EN will come later
 
 Z Monteverde jsme se v pátek večer busem dostali do města Alajuella v centrální části Kostariky, asi 30 km od hlavního města San Jose, a asi 70 km od farmy v Pacayas, kde jsme měli později strávit 3 pracovní týdny.V Alajuelle jsme si za ubytování chtě nechtě už museli připlatit. Nic levnějšího než 24 dolarů za dvě osoby se tu najít nedalo:-( Alespoň jsme měli pokoj pro sebe se snídaní. V sobotu ráno jsme skočili na bus, a vyrazili na vrchol 2600 metrů vysokého aktivního vulkánu Poas, který se nachází 25 km za městem. Autobus jezdí až na samotný vrchol ke kráteru, který je údajně druhý největší co do rozměrů na světě, a jeden z nekrásnějších vůbec. Takovou podívanou jsme si nemohli nechat ujít. Bohužel to od rána nevypadalo na příliš vydařený den, mám na mysli počasí. Zdejší vulkány jsou pověstné tím, že i za naprosto jasného dne se kolem 10 hodiny ranní začnou kolem kráteru objevovat mračna a během hodiny není zpravidla nic vidět. Už po cestě nahoru od výšky 1800 metrů bylo zataženo s deštěm, takže vidina toho, že budeme mít výhled na nejkrásnější sopečný kráter na světě, se postupně rozplynula. Byli jsme zklamáni. Ještě víc pak, když po nás za vstupné do národního parku chtěli 10 dolarů za osobu. Tedy zaplatit 10 dolarů zato, že neuvidíme vůbec nic a ještě zmokneme, se nám ani trochu nezamlouvalo. Nebylo však na výběr. Bus se zpět dolů vracel až o půl třetí, a my měli tedy celé 4,5 hodiny na obdivování kráteru, ze kterého však nebylo kvůli těžkým dešťovým mračnům převalujícím se nám nad hlavami vidět naprosto nic. Kolem kráteru vedla naučná stezka mlžným lesem k sopečné laguně, která však vidět také nebyla. Alespoň jsme si, tak jako i milión dalších turistů, kteří se sem auty a autobusy sjeli snad z celé Střední Ameriky, prošli stezku tropickým lesem a později se uhnízdili v museu a kavárně, kde jsme mínili přečkat další 3 hodiny do odjezdu autobusu. Ve výšce 2600 metrů zde bylo docela chladno a tím, že jsme docela promokli, nám nebylo moc teplo. Pospávali jsme u teplého čaje v kavárně, mudrovali nad tím, že poslední dobou nemáme na počasí štěstí zejména, pokud se jedná o nějaké výhledy, když v tom se stalo něco neuvěřitelného. Mezi mraky najednou prokouklo slunce a začalo zářit nad lesem. Popadli jsme mokré saky paky a jako zběsilí ve sprintu valili kilometr zpět ke kráteru. Do odjezdu busu zbývala ještě hodina. Na vyhlídce nad kráterem jsme nemohli popadnout dech. Nejen kvůli tomu sprintu ale zejména díky neskutečně úžasnému pohledu na obří aktivní kráter s modrou lagunou uprostřed. Nebylo stále ještě úplně jasno, mraky se převalovaly jeden přes druhý a chvílemi se nám kráter ztrácel úplně z výhledu, ale silný vítr více a více mračna rozháněl a ve finále jsme měli kráter jasně sluncem nasvícený, celý jako na dlani. Naprostá paráda! Nic takového jsme ještě nikdy neviděli. Příroda dokáže stále překvapovat, a když už si člověk myslí, že viděl vše, co mohl, naštěstí se vždy splete. Nemohli jsme se té nádhery vynadívat. Málem by nám i ujel autobus, na který jsme se opět sprintem vraceli. Naskakovali jsme úplně jako poslední. Obávám se, že mnozí z pasažérů se po prvotním ranním neúspěchu již nenamáhali ke kráteru vracet, a z té nejkrásnější sopky světa neměli nic. Bylo nám jich líto. Avšak jejich blbost, anebo i lenost. Času vrátit se ke kráteru bylo habaděj. Plni dojmů jsme se vrátili do Alajuely, oběhli město a navštívili market, kde se podávalo skvělé tradiční jídlo. V Kostarice vaří polévky! Třikrát hurá! Už jsme mysleli, že polévku v Latinské Americe umějí udělat jen na jihu v Jižní Americe. Dali jsme si kotel výborné polévky z mořských plodů a byli nadmíry spokojeni. Super den, aktivní sopka v celé své kráse, a k tomu večerní polévka, co víc si přát:-)
Slideshow Report as Spam

Use this image in your site

Copy and paste this html: