In the land of active volcanoes -Central Nicaragua

Trip Start Mar 16, 2011
1
87
146
Trip End Feb 26, 2014


Loading Map
Map your own trip!
Map Options
Show trip route
Hide lines
shadow

Flag of Nicaragua  ,
Tuesday, January 8, 2013

Sorry, Czech translation only for now, EN will come later

Z horské Jinotegy jsme chichen busy (americké žluté školní autobusy, které zřejmě byly kdysi jednoho dne ve velkém rozprodány do celé Střední Ameriky, aby tu sloužili dále, když už v USA to mají dávno za sebou; tady však budou sloužit, dokud se totálně nerozpadnou) cestovali do hlavního města Managui. Tam jsme se dokodrcali kolem poledne. GPS mi stále ukazovala 10 km do centra, ale bus už dál nejel. Dozvěděli jsme se, že dál musíme taxíkem anebo nějakým jiným busem. Po chvíli přemýšlení jsme naznali, že se nám vlastně do Managui, do velkého přelidněného města ani nechce, a budeme raději pokračovat dál na jih. Nechali jsme se hromadným taxi odvézt na jiné nádraží a pokračovali do města Masaya na úpatí sopek Masaya a Nindiri, které jsme měli v plánu druhý den prozkoumat. Masaya je asi sto tisícové město (vypadá spíš jako větší vesnice) ležící na vysokém břehu laguny Masaya, kterou tu, tak jako i spoustu dalších lagun a jezer v celé Nikaragui, vytvořila sopečná aktivita. Nicaragua je země, která má vůbec nejvíce aktivních sopek z celé Střední Ameriky.Když jsme ráno vyráželi na výlet na sopku Masaya a Nindiri, Romča si stěžovala, že jí není nejlíp. Celý výlet však absolvovala bez větších potíží, a bavilo jí to. Na sopku Nindiri vede cesta, je to jediná aktivní sopka v Nikaragui, na kterou se dá pohodlně vyjet autem. My žádné nemáme, tudíž jsme chtěli těch 5 km od silnice šlapat pěšky. To nám však správcové parku nedovolili a místo toho nás chtěli zkasírovat za turistický autobus, kterým my však jet nechtěli. Chvíli jsme se u brány s rangery dohadovali, abychom po chvíli zjistili, že nás nechají stopnout si nějaké soukromé auto, které pojede nahoru. To se nám podařilo, a do parku jsme byli vpuštěni. Auto nás vyvezlo až na samotný vrchol 700 metrů vysoké sopky, kde jsme zůstali v úžasu stát. V životě jsme viděli mnoho sopek a na několik i vylezli. Avšak stát na vrcholu aktivní sopky, koukat dolů do hlubokého kráteru plného sopečného kouře, avšak ne tak plného, aby nebylo nic vidět, to se nám snad ještě nepoštěstilo. Úžasná podívaná! Když jsme si navíc vylezli na vedlejší, o několik desítek metrů vyšší vyhaslý kráter sopky Masaya, a měli tak aktivní sopku Nindiri jako na dlani, bylo to neskutečné! Kráter Masaya jsme si celý obešli, a ve spalujícím horku se chtěli vydat pěšky zpět k branám parku a na silnici. To nám však hlídač hlasitou píšťalkou zatrhnul. Nezbývalo než čekat, až se nějaké auto odebere dolů a stopnout si ho. Netrvalo dlouho a už jsme se na korbě osobního traku vezli nejen dolů k silnici ale i zpět do Masayi. Po cestě byl ještě pozůstatek pevnost na kopci s vyhlídkou na město. Romči však nebylo dobře a těšila se do postele. Uložil jsem ji k odpočinku, nakoupil ovoce, jídlo, pití a později se sám odebral na kopec s pevností. Výhled byl hezký, ale ne zas tak mimořádný, jak se píše a jak jsem si představoval. Chvíli jsem se tu pomotal, spíše kvůli geokeškám, které se tu nalézaly, a kterou jsem nakonec našel jen jednu ze čtyř možných, které tu měly být, a vydal se zpět do města.  Romča chudák mezitím ležela v horečkách, s kašlem a rýmou, a nevypadalo to vůbec dobře. Snad ráno bude lépe.

Slideshow Report as Spam

Use this image in your site

Copy and paste this html: