Garifuna drums in Hopkins

Trip Start Mar 16, 2011
1
79
146
Trip End Feb 26, 2014


Loading Map
Map your own trip!
Map Options
Show trip route
Hide lines
shadow

Flag of Belize  ,
Saturday, December 22, 2012

Sorry, Czech translation only for now, EN will come later
 
V Belize sme původně měli v plánu strávit několik dní na ostrovech nedaleko pobřeží, odkud je to kousek ke korálovému útesu, a kde by se dalo dobře šnorchlovat. Když se řekne mezi cestovateli Belize, každý vidí jen Caye Caulker, jeden z neoblíbenějších ostrovů. Jak jsme postupně slýchávali od turistů o Caye Caulker víc a víc, zjistili jsme, že je to tam příliš turistické, příliš americké, jako někde v resortu na Floridě, příliš drahé, koupání tam kvůli mořské trávě stojí zaprd, a jde tam tudíž jen o to potápění nebo šnorchlování. A i to je dost drahé. Naznali jsme, že toto není místo pro nás a pojedeme raději někam, kde bude klidněji. Zvolili jsme Hopkins, malou vesničku na pobřeží, která je však významná tím, že zde vznikla kultura Garifuna people. Je to kultura lidí, kteří jsou potomky afrických otroků a britských pirátů, kteří osídlili území Belize. Jejich kultura se vyznačuje především muzikou a tancem do rytmu bubnů. Zajímavé je, že muzika Garifuna je velice oblíbená na celém pobřeží Belize, karibské části Guatemaly a Hondurasu, ale žádný zdejší bubeník do světa s touto muzikou neprorazil.Do Hopkins jsme se z hlavní ulice dostali na korbě náklaďáku, ubytovali se v jediném zdejším hostelu a chtěli si užívat moře. Ted den bylo však pod mrakem, fučel vítr a moře bylo tak rozbouřené, že se nedalo na té pláži ani chodit, natož lézt do vody. Majitel hostelu, mladý Brit Will, pořádá jednou za měsíc soukromou house party ve svém domě 7 km za vesnicí. Všichni ubytovaní v jeho hostelu jsou automaticky zváni, tak jako i polovina vesnice. Původně se nám moc nechtělo, tušili jsme, že to bude akce na celou noc, která nás zbourá, a druhý den budeme "mrtví", neschopní nějaké aktivity. Obecně nejsme moc na takováto party, a během cestování po světě se jim spíš vyhýbáme, neboť to stojí tak akorát peníze, čas a druhý den bolehlav. Tentokrát jsme se ale nakonec přidali. A dopadlo to přesně, jak jsem naznal. Vstupenkou na party byla flaška rumu, ten je v Belize směšně levný, takže ho tam bylo opravdu hodně. Zprvu se pil s kolou, to ještě šlo. Kola však brzy došla, tak už zůstal jen rum. To byla moje smrt. Nebýt Romči, která mě asi ve 4 ráno odtáhla, naložila do auta, které jelo buhvíkudy a řídil ho kdovíkdo, a odvezlo nás zpět na hostel, asi bych se tam válel až do druhého dne do odpoledne, jako mnozí ostatní účastníci této povedené akce. Párty to byla dobrá, ale poslední roky mám pocit, že na takové akce už snad heterosexuálové ani nechodí a je to čistě jen výspa homosexuálů. Člověk aby se tam bál jít si na plac zatancovat.Následující den mi trvalo dobrého půldne, než jsem se "vzpamatoval" a začal normálně fungovat. Z tohoto důvodu jsme v Hopkins zůstali ještě jednu noc. Počasí už bylo hezké, tak sme si odpoledne zaplavali, na šnorchlování to tu ale nebylo, muselo by se plout dál na moře. Večer jsme se zašli podívat do jedné místní knajpy na živé vystoupení bubeníků-Garifuna. Jelikož se blížil štědrý den, řešili jsme, kde ho strávit. Tady by to bylo hezké, ale uvíznout tu na další dva dny se nám nechtělo, 25. prosince nefunguje příliš doprava. Rozhodli jsme se zkusit to do San Ignacio na západě Belize při hranici s Guatemalou, stejně tudy pojedeme později na Tikal-největší mayské město v Guatemale.
Slideshow Report as Spam

Use this image in your site

Copy and paste this html: