K ruskym patrolam a zpet
Trip Start
Oct 06, 2009
1
2
26
Trip End
Nov 02, 2009
Kars, Kars, Turkey
Wednesday, October 7, 2009
Po pristani uprostred stepi se na nas sesypali taxikari. I pres lakavou nabidku tureckeho kovboje, ktera cinila 100 dolaru do Ani a zpet, jsme zvolili cestu do Karsu do Lukasem predem vytipovaneho hotelu za 20 lir. Hotel se nam uz zvenku libil, protoze nevypadal prilis vabne, coz predpovidalo nizkou cenu. Za noc jsme zaplatili 50 lir a byli prijemne prekvapeni netureckou toaletou a prutokovym ohrivacem na sprse v koupelne na pokoji.
Vyrazili jsme na recepci zjistovat, zda by bylo mozne jet jeste ten samy den do Ani. Dostali jsme nabidku, ktera se neodmita (90 lir) a behem minuty sedeli v aute smer Ani. Do Ani vede ctyrprouda silnice, jejiz moznosti krome nas vyuzivalo jen nekolik povozu, ktere ale nefrcely 140 za hodinu. Ridic nam po ceste poradil, ze jestli mame ISIC prukazku, tak ho u vchodu nemame vydavat za studentsky prukaz, ale za prukazku UNESCO s odkazem na logo dole, s tim, ze pak nam bude umoznen vstup zdarma. Nakonec se tak diky ridicove domluve u vstupu stalo. Na prohlidku Ani jsme meli do zaviracky dve hodiny, ktere akorat stacily, protoze cast komplexu je nepristupna, nebot je soucasti vojenske hranicni zony. V Ani jsme si prohledli zbourane kostely, mesity a take trosky mostu, ktery privadel hedvabnou stezku na Anatolii. Most vedl pres hluboky kanon, ktery oddeluje Turecko a Armenii na jejiz strane jsme videli strazni veze nalezejici ruskym hlidkam, ktere strezi Armenske pohranici.
Stejny ridic nas odvezl zase zpatky a v Karsu nam pomohl zaridit listky na zitrejsi autobus do Igdiru. Zpatky v Karsu jsme si zasli na prozatim nejlepsi jidlo na nasi ceste - nejake kebaby s tim jejich chlebem a ryzi.
Zitra bychom radi behem poledne prekrocili hranici do Iranu, pokusit se dostat do Tabrizu a pripadne vyjet nocnim vlakem do Teheranu.
