Joo pekna dovolena to byla
Trip Start
Jun 21, 2007
1
68
70
Trip End
Sep 27, 2007
Caracas, Venezuela
Tuesday, September 25, 2007
Rano zahajuju svuj navrat domu... ve 4.30am vstavam, objednanej taxik neprijede, nastesti opodal stoji dalsi. Podrimuju v taxiku a kdyz otevru oci, vidim povedome doky ...sakra ja chtela na letiste. Taxikar pouziva mene vybirava slova a valime to zpatky na letiste. Na muj let ceka asi 8 lidi a nas boeing stale nikde... mistni se bouri, ze to je jasny, ze to zas neprileti jako minule. No pro tu hrstku lidi se fakt nedivim, a jdu rychle bojovat na check-in aby me prebukovali do jineho letadla nez vsechna odleti. Prej bez obav, moje letadlo esta llegando (prave pristava) ..no jen aby nepristavalo celej den a me nefrnklo letadlo do Frankfurtu. Behem nekolika minut nas fakt zenou ven na letistni plochu ....nechce se mi verit ze by tak rychle neco mohlo priletet a byt pripraveno k odletu...zahy se vysvetluje, proc tak malo lidi a proc se me nikdo neptal, jestli okenko nebo ulicka...na plose stoji dva vrtulace a vsechna sedadla jsou zaroven u ulicky i u okynecka. Kupodivu to doleti na pevninu, prestupujem do normalniho letadla a pokracuju do Caracasu.
Snazim se nechat nekde na letisti batoh a vyrazit do mesta...bohuzel diky blbejm teroristum ho nikdo nechce a do centra s baglem se zase nechce jet mne...vzkazky ktere jsem slysela o Caracasu si moc nezadaji s temi, ktere koluji o Rio de Janeiru. Prijit par hodin pred odletem o pas a letenku se mi nechce,tak se nakonec rozhodnu do centra nejet. Ale cekat pul dne na letisti se mi taky nechce. Slysela jsem, ze nedaleko je hotelovej komplex na plazi, kam se prej necha zajet a prijemne pockat na letadlo. Na turistickejch informaci me nasmerujou na nejaky vojensky areal a ja vyrazim..prvne se dobrovolne rozhodnu jet ofiko letistnim taxikem, nebot Lonely Planet hoodne durazne varuje pred tema neoficialnima. Napred jsem teda na to zapomnela a automaticky si domluvila neofiko taxika za slusnou cenu, pak si ale vzpominam na varovani ohledne taxiku, vybavuju si ze sem pred kamaradem taxikare menila penize a radsi jdu hledat ty ofiko. Svete div se, najednou je nemuzu najit. Dokonce dojdu do mezinarodniho terminalu do priletu a predstiram, ze jsem jako priletela a hledam taxi a nikdo mi ho nenabizi... venezuelskej komunismus je fakt citit na kazdem kroku. Vsude jinde se taxikari vnucujou a tady jsou snad nekde shovany aby nemuseli makat ci co. Vytipuju si par lidi, co vypadaj ze by mohli byt ofiko taxikari a vyprosim si odvoz.... jo at prej pockam pred letistem, pristavi vuz....no tak fakt doufam, ze jsem si takhle pracne nasla dalsi neofitaxi a jen mi nasadil cenu aby vypadal vic oficialne...Porad nevim zda byl ofiko ci ne, nicmene me neukrad a propasoval do vojenskeho arealu. Predstavovala jsem si to trosku jinak ...ze tam budou mozna obchody a treba i kosmetickej salon, abych se mohla pred navratem trochu zcivilizovat. ..joo to jsem se pekne sekla. Castecne to pripomina vojenskou zakladnu, castecne rekonvalescencni areal pro valecne veterany....ja si to tu straduju v bikinach a vypadam tu jak pest na oko. Asi po hodine najdu kousek bokem i plaz, kde to vypada, ze krome valecnejch invalidu lezi i normalni turisti. Jen to tam hlidaj vojaci...no hned mam mensi strach o pas a letenku ktere nechavam lezet na lehatku. Chytam poradnou davku UV paprsku, posledni den jsem zacla s opalovanim, tak se to snazim dohnat :)
Odpocata se vracim na letiste, kupuju par tekutejch suvenyru a balim je do velkyho batohu (aby me o ne v EU neokradli kvuli tem novejm bezpecnostnim regulim). Zdrzi me ve fronte na imigracnim, malem nestihnu utratit nevymenitelne bolivary....pak zas shanim sacek na tekutiny abych mohla dovezt nakup (nevedela jsem bohuzel ze to je jen obycejne igelitovej pytlik) a pak uz trada domu (pote co jsem nekolikanasobne dukladne prohledana ja i prirucni zavazadlo, o sacek s vonavejma tekutinama, kvuli kterymu mi malem uletelo letadlo, se nikdo nezajima)
