Výšlap

Trip Start Apr 03, 2012
1
15
26
Trip End Apr 27, 2012


Loading Map
Map your own trip!
Map Options
Show trip route
Hide lines
shadow
Where I stayed
Magic Peak Monastery
What I did
A lot of Temples and angry monkeys

Flag of China  , Sichuan,
Tuesday, April 17, 2012

Za tu noc jsem toho mnoho nenaspal, spíš šlo o takové klimbání. Okolo 5h hodiny nás přišla vzbudit stevardka, že do dvaceti minut budeme v Emei. Rychle jsme provedli hygienu a rozloučili se s klukem a šli čekat do chodbičky. Nevím, co ta ženská blbla, ale jeli jsme ještě 40min a vystupovali až druhou zastávku. Na nádraží se na nás vrhli nabízeči hotelů a taxíků. Odolali jsme a šli na autobusovou zastávku, ale autobus jel až za hodinu. Vzali jsme si tedy jeden z černých taxíků (20Y) a nechali se odvézt do Teddy Bear Hotelu - 6km. Tady jsme se domluvili, že si tu necháme baťohy a vyrazíme nahoru do kopců. Nasnídali jsme se trošku dráž za 27Y, ale bylo to výborný. Za hodinu jsme již stoupali za městem do schodů k prvnímu z klášterů jménem Fuhu Monastery 630m. Už po cestě nám bylo jasné, že tady se nám bude líbit, nikde nikdo jen příroda a takový poloprales. Poslední záchvěv civilizace jsme zaznamenali před pokladnou, kde se staví opět nějaké hotelové komplexy. Zakoupili jsme studentské vstupenky za 80Y. Tady uprostřed lesa nám oskenovali obličeje a my mohli stoupat po nekonečných schodech k Leiyin Temple 700m. Pro plno místních turistů jsme byli mnohem větší atrakce než kláštery kolem. Asi nikoho nikdy neviděli jít na těžko s turistickýma hůlkama. Pokřikovali na nás a fandili nám. Několikrát se stalo, že jsme od nich dostali něco k jídlu, protože oni se postupně obraceli dolu a věděli, že jídlo již potřebovat nebudou. Sem tam cestou na nás vykoukl nějaký radar nebo kamera. Občas jsme museli kontrole předložit vstupenky. Větší přestávku na jídlo jsme si udělali až poté, co jsme přelezli nějaké sedlo u Qingyin Pavilion 710m. Zřejmě poblíž bylo nějaké parkoviště, protože turistů tu bylo požehnáno. Ne zřídka se stávalo, že se tu líní Číňani nechali tahat na nosítkách. Cesta dále pokračovala na Venerable Trees Terrace 1120m podél hlubokého údolí. Několikrát jsme míjeli nějaké vytesané sochy do skal, stánky prodavačů všeho možného a vracející se turisty. Nejzajímavější ovšem byla Joking Monkey Zone. Plno roztomilých makaků, kteří se záhy proměnili v zuřivé svině. Něco nám už mohlo napovědět, že nás míjela paní s vykousnutou blánou mezi palcem a ukazováčkem a taky to, že se připojistit proti „menším“ nepříjemnostem mohli pouze Číňani. Cizince mohli opice klidně sežrat. Nejdřív Světlaně sebrali z baťohu zbytek snídaně, za což dostala od místních strážců ještě pořádně vynadáno, a pak jí skočila jedna opice zezadu na hlavu a chtěla jí sebrat petku vody. Docela komická situace. Ječící Světla s opicí za hlavou. Naštěstí jí nic neudělala, a tak jsme mohli pokračovat dál, tentokrát už víc obezřetně. Párkrát jsme museli použít trekovou hůl na obranu, ale procházeli jsme úspěšně. Za Venerable Trees Terrace následovala kontrola pasů a zapsání do seznamu. Zřejmě aby věděli, kdo všechno přežil útoky opic… Strážný mi zaujal tím, že na televizi hrál tančíky - stejnou hru, kterou jsem pařil jako 10tiletý. Cesta i nadále pokračovala  po schodech nahoru a dolů občas cestu oživil nějaký lanový mostek. Jen lidi a místa, kde se dalo občerstvit, řídli. Světla už toho začala mít dost a pomalu protestovala, až se úplně nasrala. Já mezi tím raději pobíhal ve předu jako předsunutý ženista a zjišťoval trasu a nějaké novinky. Na jednom z odpočívadel, jsem dohnal Němce a Číňanky, kteří říkali, že je to nahoru už jen 1h stoupání, i když podle plánku to mělo být ještě daleko. Příchozí Světlu jsem donutil, ať jdeme dál. Oni totiž Čínani dávají schválně matoucí plánky místo přesných map. To asi z důvodu bezpečnosti státu… Souhlasila, ale musel jsem jít s ní. Cesta začínala být depresivnější. Začalo se zatahovat a špičky vrcholků hor byly již v mracích. Chatrče u cesty byly opuštěné, zřejmě zkrachovaly. Byly jsme totiž v nejzazším místě od všech parkovišť. Okolo 18 hodiny jsme dorazili k Magic Peak Monastery 1732m. Grogy jsme sledovali divokou gestikulaci u okýnka „recepce“, kde stáli Němci a Číňanky. Po chvíli mi to nedalo a šel jsem se zeptat, co se děje. Prý, že spolu nemohou spát na pokoji. Což by bylo pochopitelné, protože v klášteře asi nemůže spát žena s mužem v jedné ložnici. Ovšem problém byl jinde, a sice v tom, že Číňan nesmí spát s cizincem na pokoji… Zřejmě by jsme ho mohli přetáhnout na „západní“ víru nebo co :-D. Dokonce neuspěli ani s tím, že ukázali dokumenty, podle kterých byli manželé. Nechápali stejně jako já. Nakonec to dopadlo tak, že jsme si vzali jeden pokoj s kluky dohromady a Číňanky spaly zvlášť. Stejně kluci spali přes noc u nich :-D. Pokoj jsme vzali ten nejlevnější dostupný (50Y), takže to podle toho vypadalo a smrdělo, ale na druhou stranu to nějak dokreslovalo ten pocit spaní v klášteře. Vlastně ve všech místních klášterech se dá spát v různé kvalitě i ceně. Rychle jsem vybalil a běžel se podívat na nějakou Jiulao Cave. Venku už pršelo, ale přesto jsem došel po vrstevnici až k nějakému proskleněnému altánku. Na chvíli jsem uvnitř načerpal dušení energii a šel po chodníčku dál. Při východu sluníčka to musí být opravdu magické místo. Cesta skončila u velikého splazu sněhu, kterého tu kolem bylo všude poměrně ještě dost. Naštěstí jsem měl u sebe mobil, a tak jsem se mohl jít podívat do malého vchodu do jeskyně. Jdu pět metrů a nic, popojdu dalších pár metrů. Proti mně vystartuje hejno netopýrů, ale cesta pokračuje dál. Denní světlo nikde, srdce v krku, stažený půlky v hlavě melodie Indiana Jonese. Sestupuji níž a níž. Asi po sto metrech vidím letmou záři. Zakreju mobil a pokračuju dál. Najednou se přede mnou objeví veliký oltář se zlatým Budhou osvětleným několika svíčkami. Cesta pokračuje dál za oltář, ale strach a kamera, kterou vidím nad sebou, mi zakazují jít dál. Udělám pár fotek a zdrhám co nejrychlejš ven. Zvláštní pocit… Plný dojmů sem se vrátil ke Světle, která mi to nevěřila. Rychle jsem ještě zaběhl do kantýny, kde vařili už z posledního. Objednal jsem, jak jinak než mnišskou stravu, misku rýže a oblohu z ohřátých hranolů brambor (12Y). Při hledání Němců jsem způsobil menší „fo pá“, protože jsem zaběhl do části, kde žijí mniši a na celou chodbu jsem zakřičel jestli tam někdo není. Byl tam někdo, a taky mi sjel od hlavy až k patě, protože jsem vešel do části, kde se mniši modlí a rozjímají. Vrátil jsem se tedy za Světlou, která si v lavoru s vařící vodou nechávala odpočinout svým chodidlům.

From Emei train station we took taxi 20Y to Teddy Bear Hotel. Here we left our Baggages and went to the mountains. Entrance costs 80Y for student. Be careful in Monkey zone, because Monkey are very aggressiv! You can use tracking stick or buy bambus stick for hitting monkeys. In every temple is possibility for sleeping. It costs between 30-350Y. I prefer Magic Peak Monastery with mystic Jiulao Cave and with good canteene.

Poznatky:
Nejbezpečnější zvíře v Číně – opice!
Na opice platí jen turistické hůlky nebo bambusové klacky.
Všechny čínské plánky jsou sice krásné ale nepoužitelné.
Chceš se vyspat v klášteře s ženou či mužem? Žádný problém, jen nesmí být z Číny.
Nekřič v prostoru, kde mniši rozjímají.

Původní zpráva:
Tak od rana stoupame z 500m v drstnem pralese vys a vys. Konecne se nak podarilo nekde taky uplatnit slevu na studenty. Tak a je skoro pet a stale stoupame na horu. Podle informaci by to melo byt tak hodinu cesty. Je to tu krasny vsude prales a v nem jednotlive temply, ve kterych se da prespat. Svetlanu okradla opice a jeste se ji druha snazila utrhnout hlavu. Dalsi nas chtela napadnout dal. Hrozne agresivni mrchy. Cestou jsme prolezli nekolik klasteru. Bylo to super. Az pak svetla mela slabsi chvilku ale nakonec jsme sdolali vytycenou metu. Vyvstala ale jina. Jak koupit ubytovani v klastere, kdyz zenska neumi ani slovo. Nakonec nam pomohli cinanky ktere mluvili nemecky. S nima jsme opet nepochopili umysli big brothera. Protoze cinani nesmi byt na pokoji s cizinci... ale to ze v klastere muze byt na pokoji zena s muzem jim nevadi... radeji nechapat. Vecere byla dost skromna ryre s bramborem, ale krasne to zasedlo do mistniho prostredi... i kdyz na nekterych pokojich televize, elektrika, pracka atd. Zase znamy cinsky mix. Nakonec zalehame v osm. Jo a jeste neco. Jsem se po ubytovani sel projit a nasel jsem peknou prosklenou pagodu... tam by to slo za usvitu nebo zapadu, ale nakonec mi preci jen vic zaujala jeskyne, kde jsem za svitu baterky nejdrive narazil na netopyry... to jsem se pekne leknul. No ale o co vetsi prekvapeni bylo ze jsem tam nasel velikeho budhu osvetleneho svickama. Proste jako indiana jones. Tak konec dnesniho dobrodruztvi a hajdy nakute.


Slideshow Report as Spam

Use this image in your site

Copy and paste this html: